RYBNÍČEK

Domov u rybníka Víceměřice Vydání: 1/2018

RYBNÍČEK

Domovní zpravodaj
Letos jsme se rozhodli připravit první vydání zpravodaje
z našeho Domova. Najděte v něm různé aktuality, plánované
akce, články, obrázky, rozhovory a jiné zajímavé věci.
Uživatelé a zaměstnanci se podílejí na obsahu zpravodaje,
každý má možnost přispět, stačí jenom chtít. Každý v redakci
doufá, že ho čtení zaujme a s každým novým vydáním budou
stránky obsahu jenom přibývat.

OBSAH
Slovo ředitele… ....................................................................................... 3
Historie Domova u rybníka................................................................... 5
Recepty našich babiček .......................................................................... 7
Kulturní život v Domově u rybníka................................................... 11
Ukliďme svět, ukliďme Česko ............................................................ 13
Keramický kroužek na Chráněném bydlení ...................................... 14
Vzpomínka na 1. máj............................................................................ 16
Zeptali jsme se našich uživatelů… ..................................................... 17
Domov pro seniory .............................................................................. 18
Domov se zvláštním režimem ............................................................ 21
Domov pro osoby se zdravotním postižením (Domov č. 2) ......... 22
Domov pro osoby se zdravotním postižením (Domov č. 3) ......... 24
Kaplička slovem pana Outraty ............................................................ 26
Ředitel odpovídá… ............................................................................... 28
Dnes jsme vyzpovídali ředitele Domova u rybníka Víceměřice. ... 29
Nová členka našeho týmu odpovídá. ................................................. 32
Vyzpovídali jsme taky jednu z našich kolegyň, která nám byla
ochotná odpovídat na otázky… ......................................................... 33
Soutěž pro zaměstnance ...................................................................... 34
Zajímavosti o nás … ............................................................................ 37
Den otevřených dveří ........................................................................... 39
Zábava – osmisměrky .......................................................................... 41

Slovo ředitele…

Úvodními řádky se přimlouvám každému, kdo čte tenhle
zpravodaj. Rozhodli jsme se, že bude docela zajímavé vydávat
Domovní zpravodaj, ve kterém lidé naleznou aktuální informace
z první ruky, různé články a veškeré zajímavosti, o kterých ani

netušili. Myslím si, že na úvod by

bylo dobré se představit, někdo
mně zná více, někdo méně.

Jak asi všichni vědí a hlavně

slyší, jsem ze Slovenska, středně

velkého města nedaleko hranic

s Českou republikou, ale

v současné době žiji asi 50
kilometrů od Bratislavy. Za nedlouho už je tomu rok, co jsem tady,
mám pocit, že ten čas běží děsně rychle, ale říkám si, že věk je jediná
spravedlnost, která je stejná pro všechny. Pamatuji si svůj první
příjezd do Víceměřic, jakoby to bylo včera. Když jsem dostal
pozvánku účastnit se výběrového řízení, musel jsem na internetu
hledat, kde mám vlastně jet. Neznal jsem to tady, věděl jsem, že
v Olomouci hraje Sigma fotbal a v Prostějově se dělaly oděvy. Bylo
brzo ráno a já se vydal na dlouhou cestu, po příjezdu na místo mě
upoutala jedna věc, a to jaké obrovské zařízení se nachází v tak malé
obci. Po absolvování dlouhého dne a se šílenou bolestí hlavy jsem
pak jel domů. Když mi pak bylo oznámeno, že můžu nastoupit do
zařízení měl jsem velkou radost a hlavně respekt, ale zároveň velké
dilema, jestli jít dělat to co mám rád do úplně cizího

„ZAŘÍZENÍ NENÍ O

JEDNOM ČLOVĚKU,

ALE O LIDECH, KTEŘÍ

HO TVOŘÍ.“

prostředí daleko od domova, nebo zůstat doma a pak rozmýšlet jaké
to mohlo být. Jak víte, vyhrála první možnost.
S odstupem času můžu říct, že svého rozhodnutí nelituji a
věřím, že se nám postupně povede to, na co jsem sem přijel.
Zařízení není o jednom člověku, ale o lidech, kteří ho tvoří. Za svoji
praxi jsem se naučil jednu věc, sociální služby jsou týmová práce,
jednotlivec není předurčen k úspěchu. Okolí nehodnotí jednotlivce,
ale zařízení komplexně, pokud budeme jako celek fungovat, pak i
jako celek budeme v očích veřejnosti vypadat pozitivně. Není to
jenom klišé, ale fakt.

Věci nejsou jenom bílé

nebo černé, ale také může být

pravda někde uprostřed. Jsem
typ člověka, který se na věci dívá

komplexně, proto když začnu
konat, snažím se věci nejdřív zvážit ze všech stran. Držím se zásady,
že problémy jsou na to, aby se řešili, tak je řešme.
Říká se, že práce s lidmi je nejnáročnější a zároveň neustále
něčím novým překvapí, sociální služby jsou o vzájemném vztahu lidí
mezi sebou. Je nesmírně důležité, jak lidé k sobě přistupují, akce
rovná se reakce. Každý z nás má nějaké problémy nebo osobní věci,
které prožívá a není jednoduché jen tak je opomíjet jelikož častokrát
nás ovlivňují i po stránce pracovní. Je potřeba si uvědomit jednu
věc, život někdy není spravedlivý, ale je na každém z nás jak se s tím
popere.
Mojí prioritou je především vytvořit prostředí, kde se dobře
cítí uživatelé, zaměstnanci a lidé, kteří k nám přijedou a cítí dobrou

„AKCE ROVNÁ SE

REAKCE.“

atmosféru všude. Aby bylo možné docílit takového prostředí, to
nezáleží jenom na mně, v tomhle potřebuji pomoc všech, jak jsem
říkal, sociální služby jsou týmová práce. Každý jeden člověk
v zařízení má svoji roli, kterou dotváří celek.
Nikdy není nic jenom takové, jak se na první pohled jeví…

Autor: Felipe Sánchez López

Historie Domova u rybníka

První písemná zmínka

o Weczimericzích (dále

Vicoměřice, dnešní

Víceměřice) se datuje do

roku 1317. Z roku 1351 se

dochovala první písemná

zmínka o dvoru, tvrzi a

mlýně. Z roku 1464 je

v kupní smlouvě záznam o
rybníčku a mýtu.

Roku 1456 daroval

král Ladislav dědičně

Vicoměřice se dvorem,

oborou a tvrzí bratřím
Janovi a Benediktovi z Bělkova. Od té doby se na panství vystřídalo
mnoho majitelů, např. Mikoláš z Brníčka, Matyáš Ořechovský
z Honbic až nakonec panství získal v roce 1604 Václav Žálkovský

„ SE ZÁMKEM VE

VÍCEMĚŘICÍCH JE SPOJENA

TAKÉ POVĚST O BÍLÉ PANÍ.“

z Žálkovic. Za jejich vlády byla postavena socha sv. Jana
Nepomuckého u zámecké zdi.
Na obec těžce dolehly následky třicetileté války. Obyvatelé
Vicoměřic byli postiženi robotou, která se stále zvyšovala. Odbojní
poddaní končili na pranýři. Jednalo se o červeně natřený sloup, ve
kterém byly skoby, k nimž se přivazovali. Také se do roku 1848 v
zámku nacházel dřevěný osel, do kterého se zavírali neposlušní
poddaní.
Rod Žálkovských držel Vicoměřice do 1.července 1732, kdy
panství prodal i se zámkem, dvorem, pivovarem, sušírnou,
sladovnou, mlýnem, ovčírnou, hospodou, chmelnicí, palírnou a
koželužnou Marii Alžbětě, vévodkyni z Schleswig- Holštýna. Od té

doby byly Vicoměřice spojeny
s kojetínským panstvím.

14.srpna 1794 zdědila panství

Eleonora, která se provdala za
knížete Klementa Metternicha.

Rod Metternichů držel

Vicoměřice do roku 1921, kdy se

stává majitelkou panství Žofie,
kněžna z Oettingen- Spielbergu, pravnučka kancléře Metternicha.
Roku 1829 se Vicoměřicemi přehnala morová nákaza, které
podlehlo 109 lidí. Na místě jejich posledního odpočinku byla
postavena boží muka. Za zmínku jistě stojí, že Vicoměřice měli v té
době 406 obyvatel. V roce 1879 se obcí prohnala velká povodeň.
V říjnu 1921 bylo vicoměřské panství na návrh
pozemkového úřadu zabaveno a 12. července 1924 se stává

majetkem řepčínských sester dominikánek, které zámek odkoupily
od státu za 165 000 Kč. V zámku zřídily ústav pro slabomyslné.

Se zámkem ve Víceměřicích

je spojena také pověst o Bílé

paní. Ta chodívala oděná

v černých šatech s hůlkou a

se svazkem klíčů u pasu a na

hlavě mívala starý čepec

s pštrosími péry. Zjevovala se

pouze v noci, kdy procházela
komnatami a žalostně plakala. Pokaždé zmizela ve zdi, která je od té
doby stále vlhká. Pověst dále praví, že to byla dědička zámku, kterou
o její dědictví připravili lakotní příbuzní, kteří padělali závěť. Od té
doby bloudí zámkem a hledá pravý testament.

Autor: Blanka Novotná

Recepty našich babiček

Jablečný závin
Na těsto:

280 g hladké mouky,

100 ml teplé vody, 2 lžíce
oleje, ½ lžičky citronové šťávy nebo octa, 1 velké vejce, špetku soli,

100 g rozpuštěného másla

Na náplň:
10 jablek (přibližně 1 kg po očištění), 4 lžíce strouhanky, 3 lžíce
krupicového cukru, 1 lžičku mleté skořice, případně rozinky nebo

sekané vlašské ořechy

Příprava jídla
 Do mísy prosejte mouku a utvořte v ní důlek. Rozmíchejte
vejce, vodu, olej, sůl a citronovou šťávu a vlijte do důlku.
Hmotu začněte zpracovávat od středu, nejdříve s pomocí
nože, poté už rukama. Připravte měkké, nepříliš lepivé těsto.
Pokud je moc suché, přidejte trochu vody, v opačném
případě přisypte mouku.

 Těsto propracovávejte na podložce tak dlouho, dokud není
hladké, lesklé a nelepivé. Pak utvořte nízký bochánek
a nejméně na půl hodiny ho schovejte pod nahřátý hrnec.
Mezičas využijte k přípravě jablek – oloupejte je, zbavte
jádřinců a nakrájejte na tenké plátky.

 Z odpočatého těsta odkrojte polovinu, zbytek (na druhý
štrúdl) vraťte pod hrnec. Odkrojenou část rozválejte na
lehce pomoučněné podložce na co nejtenčí obdélník, poté
přeneste na čistou velkou utěrku nebo ubrus a začněte plát
vytahovat hřbety rukou. Opatrnými pohyby vytahujte těsto
do všech směrů, dokud jím není dobře vidět vzor na utěrce.
Nakonec odkrojte případné silnější okraje.

Potřete plát rozpuštěným máslem, trochu posypte strouhankou
a rozprostřete na něj polovinu jablek. Z každé strany přitom
nechte volný asi dvoucentimetrový okraj. Podél jedné z kratších
stran – u té, kde budete končit se zavinováním – můžete nechat

ještě víc místa. Takto

připravený štrúdl lehce

poprašte cukrem i skořicí,

a pokud máte rádi rozinky
nebo ořechy, přidejte také je.

S pomocí utěrky, která leží pod těstem, začněte závin postupně
rolovat, a to od kratší strany. Až dojdete na konec, přeneste ho
na utěrce na plech a nechte na něj závin sklouznout tak, aby část
se spojem skončila vespod. Pak zahněte okraje dolů a celý závin
opět potřete máslem. Pokud je plech menší, můžete štrúdl

ohnout nebo ho ještě na

utěrce překrojit na dvě

poloviny a ty pak

samostatně přenést na

plech. S druhou polovinou
těsta postupujte stejně.

Závin pečte v troubě vyhřáté na 200 °C, u horkovzdušné na
180 °C, zhruba padesát minut až hodinu. V průběhu pečení i po
finálním vytažení z trouby závin potírejte rozpuštěným máslem.
Před krájením nechte moučník alespoň půl hodiny odpočinout
a pak ho pocukrujte.

Autor: Vít Fialka

Pečený čaj
Suroviny:
1 kg ovoce, ¾ kg cukru, 2 lžičky skořice, 4 ks
badyánu (voňavé koření), 5 ks hřebíčku, 2 citrony

Postup přípravy receptu:
 Větší ovoce nakrájíme na kostičky (i oloupaný citron) a
dáme do pekáče. Přidáme všechno ostatní drobné ovoce,
zasypeme cukrem. Na konce dáme všechno koření a dobře
promícháme.
 Pečeme v předem vyhřáté troubě na 180 – 200 OC asi 30
minut. Během pečení asi 2x promícháme.
 Naplníme do skleniček, zavíčkujeme a otočíme dnem
vzhůru jako marmeládu.

Použití:
Do hrnečku dáme 1 – 2 lžíce této směsi, zalejeme horkou vodou.
Vypijeme jako čaj a na spodu hrnečku nás čeká pochoutka v podobě
kousků ovoce.
Přejeme dobrou chuť.

Autor: Jindřiška Kouřilová



RYBNÍČEK

PDF file: http://www.domovurybnika.cz/wp-content/uploads/2018/06/RYBN%C3%8D%C4%8CEK-1-2018.pdf

Rybníček