DraGIF.com

easy and effective way to share PDF documents

Upload PDF and convert to GIF Gallery How DraGIF.com works Search jazyková verze: CZ

Spagyrie Tajná bylinářská tradice díl 1.

Spagyrie  Tajná bylinářská tradice díl 1.
Address GIF preview for sharing:
https://dragif.com/pdf/aUUA

PDF file size:
869.12 kB


Keywords: Spagyrie Tajná bylinářská tradice díl 1.:
spagyrie, bylinky, hermetismus
Free PDF file download:Free PDF file download: ./data/pdf/a/UUA.pdf
Download: Spagyrie - Tajn…díl 1..PDF



» Free upload new PDF document to DraGIF.com and convert to animation «

Similar PDF documents






» Free upload new PDF document to DraGIF.com and convert to animation «





Transcript text content of a PDF document Spagyrie - Tajná bylinářská tradice díl 1..PDF:


HTEDATE KONTAKT?

MICHAI STRIfuSICf

http://hermeswell.com

aldy z nis uZ jiste slyiel o magic-

\ich sildch ukrylich v nitru bylin,

stromri a kamenri. Zndme z d6tstvi
pohadlcy o kouzeLndm zlatem kapradi i o ta-
juplnfch a t6iir4ich sildch devatera iarod6j-
n6ho kviti, jeZ md zdzrainou moc wdtit zdravi
a piemriZe samotnou kmotru smrt. Cetli jsme
(nebo slyieli) legendy a bdje o magickfch
i Samans\lch rostlindch celeho sveta, avyda-
vali se tak na romantick6 duchowri cesty do
zdhadnlich (a iasto i zakazanych) jinfch sf6r.
A v nich byli na5imi rddci a prrivodci moudr6
babidky koiendiky, carod6jnice, carod6jov6.
Samani, alchymist6...
NaSe fantazie krestitajejich tajemn6 obiady,
pii kterfch za magick6 noci plne svitu zdii-
r4ich hvezd zpivali sv6 pisne v lesku posvdt-

n6ho ohn6 >srpku rohate Bohyne
se tak6 tyto >pohddkov6< postavy vydiivaty
potemne$m a nepiiitels\lm lesem na sb6r
iarovnlich bytin, vody i kamenri, a pronika-
ty tak do jin6ho sveta, sveta nesmrtelnlich,
kterf byt, je a bude stdle.
Ano, dejiny a um6ni fifoterapie (tedy l1ienI
bylinami) bfvaji samy o sobe opravdu kou-
zeln6 a casto tajemn6. AIe ilovdk a bylina

jsou ilva srdty navzdjem spolu spjatd ui

od samotniho poddtku. Ne nadarmo se
iikd, 2e bylina je obrdcen! zelen! ilovdk.
Jeji koien - >hlava< - se zakusuje do zeme
a v kv6tech m6 rostlina zase sve >pohlavnf

org6ny
rytmem, tepem a teplem tiislcy sv6ho bta-
hod;irn6ho slunedniho Boha. Je to ta sami
podstata milostn6 magie bylin, kterou pou-
Zivd zamilovanf mui (Slunce) , kdyZ diiva sv6
iend (Lund - Litno) z l6sky kvetinu. A Zena
si rdda piivonf ke kvdtu (k pohlavi byliny)
a je nilsledn6 andelem nebo duchem ukry-
\im v kvdtu okouzlena a ocarovdna. KaZdli
z nis (skrytd nebo vddomd) vi, nebo alespon
tu5i, Ze jen kvEtina darovani z l6sky mii tuto
iarovnou a magickou moc.

POUTO, KITRE NEZMIZETO
V dneini dobE je celkem >m6dni zdleZitos-
znalosti o l6ciqlch vtastnostech byLin, stromri
i mineriihi, aby si tak ctovek byt schopen sdm
pomoci Um, co nasbfrd a najde v bUzk6m oko-
U. Vddomd ci podvedom6 se tak waci ke koie-
ntm star6 tradice, od kter6 se Ewopa zaiala
sama odtrhdvat piibtiZne za cast francouzsk6
revoluce. Tehdy se totiZ osvicenlim my5-

lenkdm revotudniho hnutf podaiilo >vyUt

dit6 i s vanickou
z clovdka jen Lidskou pracovni silu-stroj,

vyhtiisit, Ze >Brih je mrtev
umfrat i ciist tidsk6 du5e.

Dnes knihkupectvf piekypuji knihami
qjznamnfch ceskjch byLiniiiri (J. Jania,
J. Zentrich, P. Vdfia) i kvalitni zahranicnf
literaturou (M. Treben, WoIf Dieter Storl
cj.), internetje zahlcen chaosem nejniz-

ndj5ich rad, zarudenfch ndvodri a jiste

se nejednd o ndhodu. Jdejen o drisledek

pozndni a zku5enosti. Ze moderni veda
a medicfna n6m - lidem - nediivaji aZtotik,
kolik bychom si piiiti. Pokud totiZ moder-
ni medicina vnimii dtoveka jako stroj, kte-rf lze sloZit a rozloLit (pifpadnd opravit)
na jednotlive dily ( odborna ldkaiska speci-
alizace) , je ve hiejen ddst pravdy. Adkotivje podte mne modernf medicina riZasnd
a nepiekonatelnd v ie5eni akutnich stavri
a zachranov6nf Zivotri, pii t6ieni (respek-
tivd vyl6ieni) chronic\ich chorob casto
selhdvii.

Pokratovdni na str. 62-63 ll

CESTOUTEI.A
Farmakologie, medicina nebo takd Chemie se
od technick6 revoluce vydaly sm6rem studia
piflodnich vdd, s drirazem na fuzikiilnf vlast-
nosti a schopnosti 16civ. Vddci zadali zkoumat
chemick6 sloZeni rostlin. Zivocichri a mine-
r6hi a zji5tovali, co znamenaji ony l6div6 sily,
jejich chemick6 vzorce a prvlcy. Uiinn6 tiitky
a molekuly prvkri byly z techto piirodnich
materiiihi nisledn6 izolovdny a extrahovi-
ny. a pak poddviiny jako t6lg. Byta to tehdy
opravdu doba biiddnf a velk6ho technick6ho
pokroku, potom ale vSe zacalo >tidsky< upa-
dat. V masov6m mEiitku se zacaly vyriibet
a vytviiiet um616 sTntetickd t6ky a tak je tomu
bohuZel dodne s. Kazdy (lehce i vaind) nemoc-
nf si brzy uvddomi, Ze se mriZe dostat do pasti
farmaceutick6ho pnimyslu a viudypiitomn6
tobby, kterii s nim rizce souvisi. Ne, Ze by t6lcy
nikterak nepomiihaly, dasto se ale musi uiivat
dtouhodob6 a chronicky nemocnfm pocet ta-
btetekjen piibjva. Z pacienta se st6vd dobie
platfci zdkaznik. Datifm moZqim nedostat-
kem modernfch farmak oproti piirodni futote-

rapii je, Ze chemick6161
organismus a s jejich uZivdnim se poji i moZn6
vedl.ejii udinky. A coje nejdfiteZitejii - obvyk-
[e nedok6Zou vyl6cit pravou pifiinu nemoci
a pottaduji jen jeji nepiijemn 6 projevy (napi.
bolest).

KDO HIEDA, NAJDE
Mnoh6 l6kaie, kteii byli ochotni si tuto sku-
tednost piiznat, okouzlita tradiini cinski me-
dicina, ajurv6da a datSi alternativni pohtedy
na nemoc a clov6ka. Piesto viak m6me my,

>hledajfci
wdtit >ke koientm< a plnd si uvedomit tradici,
kter6 je ve stiednf Ewop6 prastard, dokonale
propracovand, vysoce funkcni a dostupnii t6-
m6i kaZd6mu. Etnobotanik WoIf Dieter Storlji kriisne nagr6 Trailitni ewopskou medici-
nou. Jde o medicinu naiich piedkri a moud-
rost, majfci hlubok6 koieny od stiedov6ku do
staroveku. Jeji nedilnou souidsti, ne-Ii jejim

samotrylm pramenem, je Hermetickd medi-
cina - soubor starovElqfchvid" umEni a zprt-
sob trailiiniho pomdni strita a Elovika. Zto-
hoto tajuph6ho pramene obcas vfiyskne na
Piiro da nds obklopuj e obrovsl$m mnoistlti ldtek, j e i se ilaji p ouiit pro
li ieni, a prqvi sp aryie ilovElat umohiuj e z ni tyto ldtlcy zlskat.

powch t6cid pramen umeni,

z nehoZ pil i Samuel Hahne-

mann (17 55-1843 ), zaklada-

tel homeopatie. NemriZe tedy

piekvapit, Ze pouZite principy

l6cby homeopatie publikoval

pdr set Let pied nim herme-

ticlgil6kai a alchyrnista, kte-

r6ho vEtiina ctendiri bude

zndt pod jm6nem Paracelsus
(1493-1541).

VWONITIJSME SE

Z HTOUBICT

Kdybychom se wiitili proti

toku casu zpetky - ke zrodu
moderni chemie - zjistili bychom, Ze chemie
se od alchynie a jeji tradicni nauky zacala
odLi5ovat piedevSim tim, Ze popiela existen-
ci a funkci duSe. Pii5la tak o makroskopickou
koncepci - chemik uZ nezkoumd a nestoji ve
,,...strdtle piirody, Herou je Duie svdta," jak
iekl Paracelsus. Atchyndsta, b6snfk a nEmeclaj
spisovatelAlexandr von Bernus (1880- 19 6 5 ),
jehoZ viete doporucuji, napsal: ,,Je mdmo, ie
alchymie ztroskotala na bidnosti alchymistu,
ktei{ nenosili ve svych hlavdch nic jindho, nei
jak vyrobit zlato a zbohatnout. Z trosek alchy-
mie povstala mod.erni chemie. 0 ni je dopiedu
nutndveddt, iejevddou druheho stupne. Tedy,
ie se nachaz( na niiSi rtrovni nei alchymie
a nemrtie s ni b'fti spojovana; je ale peilivd
a piehledna, a to ji iini v ocfch jejich iaku snad-
nou." (Alchynie a Ldkafstui, 2015.) Aby ale
itendi dokiizal ocenit hloubku pos$nuhjch
informacf, kter6 v seri6lu o alchymistick6 spa-
gyrii postupnE najde, musfm zmfnit alespon
strucne historick6 souvislosti.

JEDINECNf ODI(M
V naii zemi je bylindisko-magicko-alchyntic-
kd trailice zakoienEna minimdlnd od itoby
Ruilolfa II. (1552 - 1612) a dodnes funguje
na pomirni vysokd firovni. Cisai Rudotf II.
mel na PraZsk6m hrade atchyrnistickou aka-

demii, kde se tajn6 vedy nejen zkoumaly
a praktikovaly, ate tak6 vyucovaly. Centrum
tdto uiend hermeticki spoleinosti se schd-
zelo v letohrddlru krdlovrry Anny. Aikoliv
bylo mnoho iloboulch textti uiencu psdno
v cizim jazyce (latina, ieitina apod. ) , je zaji-
mavi, ie ui od zaidtkn 15. stoleti uychdze-
Iy iv ieskimja.zyce. Existuje dokonce prvni
cesky psanf atchymistic\i rukopis Mutra
Antonia z Florence Cesta spravedlivd. v aI-
clrymii zrokr 1457! A mriZeme se tak6 py5nit
jednim z nejstar5fch cesky psanfch rukopisri
o ricincfch bylin a jejich piiprave - Mattioli-
ho herbdiem - jenZ vyiel poprv6 v roce 1562.
V herbiiii byly i pro budouci generace zacho-
viny kvalitnf informace rrychlzelici al z antt-
Icy, majfcf nevycfslitelnou hodnotu pro kaZd6-
ho, kdo se zajfmd o alchymistickou spagyrii.
Ces\i MattioLiho herb;ii je qisledkem prdce
dvou muZri: ital.sk6ho l6kaie a botanika Pr:-
etra Andrea Mattioliho (1501-1577, dvorni
ho l1kaie arcikniiete Ferdinanda llrolskdho)
a dvorniho l6kaie krdle Rudotfa II., alchymis-
ty Tadedie Hdjka z Hdjlctt (1525-1600).Ten-
to udenec totiZ pokracoval v Mattiotiho priici
a jeho herbiii nejenZe pieloZit do ceStiny, ale

takd doptnit o mnoho vzdcnfch informaci
z vlastniho pozndni a praxe. Privodnf nepif-
LiS propracovan6 itatsk6 vydiini vyilo v Praze
u nakladatele Metantricha v roce 1561, Hdjktv
ces\i piektad se znacnfrn rozSiienim herbiiie
se objevil tiskem hned o rok pozddji, v roce
1562. Samot$ rakouslqi arciv6voda Ferdi-
nanil T:lrolsk! tehdy zaplatil >ze sv6ho< zho-
toveni 50 dievorytri a vymoht na ces\ich sta-
vech dotaci 300 kop ies\ich gro5ri, aby m6lo
ptvni desk6 vyddni herbdie pies 200 krdsnlich
ilustraci ve dievorytu. Tento Hiijkem doplnd-
n1f herbdi nem6l ve sv6td pro svou vysokou
informacnf a obrazovou kvalitu obdoby. Pot6
byt herbdi z ce5tiny pieloZen Georgem lland-
schem z Limw i do nemciny a v roce L563 byl
ti5t6n v Praze i v tomto jazyce.
Matlioliho herbdi je moZn6 sehnat i dnes -
od sametov6 revoluce vy5el uZ v nEkoLika
vyd;infch. 0d jinlich herbiiiri se liSi tim, Ze
odtajiuje sily a vlastnosti bytin. Aby ate clo-
vdk dokiizal v nEm zaznamenan6 informace
prakticky pouZit, musi zndt urcit6 souvislosti
a mit piedstavu, jak tehdej5i ucenci o byLi-
ndch uvaZovali. Napiikladjejich kvalita byta
podle alchymistick6 teorie ddlena do tif prin-
cipri a ctyi Zivtri. Ctendi se tak mohl dozv6ddt,
Ze konkr6tni bytina je ohniv6, na 3. stupni
a mirn6 horkd a such6. Nezasv6cenec netuiil.
co si s touto informacf pocit, ale l6kai, filosof
di alchyrnista moc dobie v6ddl. co tato klasi-
fikace znamend. Znal tradicni kosmologic\i
syst6m, piipadn6 byl mistrem nebo znalcem
>sedmera svobodnlich< umeni. Tako{ znalec
chilpat, jak mriZe danou bylinu sprdvne desti-

Tadedi Hdjek z Htijku

lovat di vaiit ajak z ni vyrobi esenci i pifrodni
t6ky s nejvy55im moZnSim riiinkem. Dodnes se
tak6 z informaci z MatlioLiho herbiiie vychdzi
a podle sv6 vlastni zku5enosti mohu iici, Ze
j sou nanejql3 kvalitnf .

SPAG)RICKA AI.CIIYMIE A MAGIE B)II.IN
Piiroda n6s obklopuje obrovs\lm mnoZstvim
ldtek, jeZ se dajf pouZit pro l6cenf, a prdv6 spa-
gyrie ctov6ku umoZnuje z ni tyto tiitky ziskat.
Slovo spagyrie je etymologiclE sloieno ze

dvou ieck!,ch slov: t>spao agei-
uminiuychtdzi ze ifuou zdklailntch operaci.
Tento postup md za rikol zdriraznit rozklad
hmoty na jeji zdkladniprvntprincip >prima
materiaK. Zahrnuje tak6 niisledn6 zp6tn6 slo-
Zeni principri a elemenhi ve vhodn6m poiadi,
ve zvolen6 skladb6 a dokonal€ cistot6. Jde
tedy o rozloieni, odktu, sloieni a dynami-
zovdnilidebrylch iivotnich esenci. Je oviem
tieba pocitat s tfm, Ze rryiroba tinktur a esenci
r4rZaduje trp6livost. I! nejt6civejii bytiny totiZ
v sob6 obsahuji nejen l6k (balzam), ate i jed,
a to v rrizn6m pom6ru. Ukotem alchymistyje odstranEni jeilovati ilisharmonick€ ids-ti a ziskdnt ond babamicki a harmonick4,
uzilrawjici sily z celi rostlhry. Ctovdk, jenZ
md potiebn6 znalosti tohoto um6ni, dokdZe
zachovat duchowri (energetickou). du5ewrf
(esencidlni) i chemickou podstatu bylinyjako
teku. Ziiroven ji umf fuzicky piemdnit: piesto-
Ze md rostlina v privodnim tvaru napiiklad
prudcejedovat6 listy, v konecn6 podobE niko-
ho neotrdvi. Alchymista vezme velki mnoi-
sfrrt byliny, zkoncentruje ji a uytdhne z ni jen
to, co potiebuje, iasto nezMsle na pfivod-
nim fyzickim objemu a chemick€m sloieni.

DUCHOVNI PODSTATA tf CffKT
Pohtil tedy chceme d.osdhnout macimdlnich
moinllch ldiebnlch rtEinlai rostlirry, musi-
me ji umit sprdvnE 4)racovat. Ani zilaleka
nestati bylinky posbtrat, nasuiit, rozilrtit
a pit z nich odvar, i ktlyZ je to pro mnohi tu
nejsnazit cesta, V takovdm piipailE jsou Ii-

(wd rtiinl
jimdme jenultailol z fyzickiho tElal6{wlq/.
Spagyrie je umenim, kter6 umoZnuje pracovat
s duif rostliny ajeji duchovni sloZkou, protoZe
prdve v ni - v energetick6 sf6ie byliny - je jejf
nejvet5f sfla.
Ackotiv celkoqi proces alchymistick6 vfro-
by trvi v pifpadd tinktury n6kotik mesicri
a esence aZjeden rok, r4lsledek rozhodne stojf
za to - je jfm totiZ zarucena maximdlni rltin-
nost ziskan6ho 16civa. MriZete alevyr6betvice
smesi najednou, prribEZnE, a navic (jak ui
jsem zminilv iervencovdm ifsle,), kaZdf rokje
z pohledu astrologie vhodn6 sbirat jin6 by-
tinlcy. Nekter6 majf totiZ v konkr6tnim roce
mimoiddnou silu, jeZ stoji za to uchovat do
okamZiku, neZ je my (nebo naiiblizcr) bude-
me potiebovat.

JAK SPOJIT NEStUCMtNf
Dalit velkou ulhodou spagyrie je, ie timto

qfisobem dokdieme vpoiit smisi z vel-
kiho mnoistvi bylin nezMsle na jejich cel-
kovi hmoti. KaZdf bylinkiii viim potwdi, Ze
vytdb6tjeden caj nebo t6k sloZenf z velk6ho
mnoZsM rriznlich druht bytin nebo piisad
(napi. devtti ai dvaceti) nenivhodn6. Zaprv6
byviim takovii sm6s mohla podriiZdit Zaludek
a za druh6 by se chemickd ridinlq bylin vzii-
jemn6 poUraty. To se ale v piipade vyrobenfch
spagyric\fch tinktur (nebo esencf) nedeje.
zkuienosU, nebo radou sv6ho mistra. KaZ-
df, kdo se v6nuje tomuto um6ni, by m6l mit
nejen dobr6ho ucitele, ale i ziikladni znalos-ti tradicni astrologie a filosofie, botaniky
a anatomie. Jen tak zainou ddvat smysl de-
tailni informace o bytin6ch, j eZ najde nejen ve
zmin6n6m Matlioliho herb;iii. Ajen s pomoci
astrologick6 praxe bude schopen dohledat
piicinu zdravotniho probl6mu, a urcit tak
sprdvnou diagndzu, kterou bude umet pomo-
ci vhodnSich bytin t6cit. Spagyrick6 tinktury
a esence,jeZ zde popisuji, nekoupite v Z6dn6
l6kdrn6. Strojovd vrjroba homeopatik jasne
prokdzala, Ze homeopaticke kapiiky bfvaji
naprosto neucinn6, a tadyjde o stejnfpiipad.
Svou maximdhf ricinnost kapiclcy zfskaji jen
tehdy, kdyje ludne vyriibf clov6k, jenZ do nich
svrjm zdmerem (duchem) vedome vktiid6 in-
formace. Stroj nic takov6ho nedokiiZe! Je to
proto, Ze jedinec, jenZjevyriibi, do nichvklii-
d6 kome jin6ho i otisk w6 osobnosti - svou
vlastni energii.
KaZdli >kuchai< proste nemtZe blit >56fku-
chaiem< - i kdyZ jsou naprosto stejn6 suro-
viny i totoZnf postup, celkorn-i njstedek bude
nejen chutove, ate i energeticky zcela odtiSnf.
Proto je velmi dtleZit6 i psychick6 rozpotoZe-
nf, ve kterem se nachdzel ten, kdo t6iiv6 by-
linn6 tinktury piipravoval. Zda byl v pohod6
a harmonii, nebo zkrdtka >nemel svrij den
Cokoliv vyrdbime, musi bft delino s l6skou,
at uZ je to veceie pro rodinu, nebo piiprava
t6div6 tinktury.

SEC1ENO A PODRZENO
Alchymista, kterf dokdZe z fyzick6ho t6ta
rostlin ziskat jejich teciv6ho ducha, je za-

hradnfkem. Napodobuje odpozorovan6 pii-
rodni procesy a dopomihii l6civd tdtce, aby
prostiednictvim um6ni jeho rukou dozrdla
do cflov6 tr6iive podstaty. A to je tak6 drivo-
dem, procjsou takto vyroben6 atchymistick6
tinktury a esence vysoce fcinn6 a nemaji
Zddnou expiracni dobu (nebot jsoumimo jind
uch ov dv dny v alko holu ) .
Plati tu pravidlo: crm je tinktura di esence
starii, tlm je tepSf a ridinnEj5f. Pies to v5ech-
no md ale vrjroba t6civ'.fch tinktur a esencf pro
mne, jako magika, zcela jinli htavni smysl.
Kdyzje tvoifm, jsou pro mne jen >odpadnim
produktem< me cesty, nikoliv prar4lm smys-
lem a cilem umeni,jeZ praktikuji. Skutecnfm
cilem alchymistick6 praxe je totiZ pozndvat
piirodu a vesmir v rriznfch rirovnich Ziti,
vnimat ve vlastnim nitru sfty, kter6 v nich pri-
sobi. Tim, Ze se clovek phd soustiedi na me-
tamorfozy (promdny tdl, duif a duchfi: bylin,
iivoiichfi a minerdlit), nachizf ve w6 mysli
Jednotu. Dochiizi i u nej samotn6ho k uriitd
vnitinf duchovni, duievni a hmotn6 promE-
ne a nachdzf v sob6 odpovddi i dal5f zdvaZn6

otdzkynanesd6litelndtajemstvibyti... I

Pohled do

f5p*f* o orrJq,

ew$atu/M,D,L

L Mottioliho herbdif

'O&MENTO INDTANO,
Vlislednii tekutina m6 obsahovat vysoce kon-
centrovan6 t6iiv6 litlry, jeZ si vzdjemne ricin-
Icy nesniZuji. Tajemstvi >kouzelnfch< smesi,
kter6 byliniiii a l6kaii vZdy pied sebou navz6-
jem skrjvati, je o vyuiZenosti jednottir,n-ich
teciv.fch komponentt a umdnfjejich piipravy.
Ne vSechny postupy, jm6na bytin a l6kri byty
a jsou u tradiinich receptri zapsdny - casto
bjvaji rtznfm zprisobem Sifrovdny, aby nedo-
chdzelo kjejich zneuZiti. UZ bdsnfk a alchy-
mista Alexandr von B emw iekL:,,Alchyrnie se
nedd. spoutat do chemickdho vzorce" .
KDE Zf SIqT POTTSNf ZNAIOSTI?
Student fiTtoterapie se dostane >na zoubek

takov6mu kouzelndmu receptu bud tetitou

al.chynistick6 ditny Michala Strdnsk6ho


Spagyrie Tajná bylinářská tradice díl 1.

PDF file: Spagyrie - Tajná bylinářská tradice díl 1..PDF



© 2019 PERPETUM
info@dragif.com

DraGIF.com - easy and effective way to share PDF on Facebook


language version:   language version: EN  jazyková verze: CZ


Příroda.czBejvavalo.czoriginální samolepky na stěnuplastikové modely