DraGIF.com

easy and effective way to share PDF documents

Upload PDF and convert to GIF Gallery How DraGIF.com works Search jazyková verze: CZ

resocializace prostitutek

resocializace prostitutek
Address GIF preview for sharing:
https://dragif.com/pdf/aWYH

PDF file size:
327.58 kB


Free PDF file download:Free PDF file download: ./data/pdf/a/WYH.pdf
Download: resocializace p…itutek.pdf



» Free upload new PDF document to DraGIF.com and convert to animation «

Sample PDF documents converted to animated GIF





» Free upload new PDF document to DraGIF.com and convert to animation «





Transcript text content of a PDF document resocializace prostitutek.pdf:


RESOCIALIZACE PROSTITUTEK

1. JAK PROSTITUTKY VNÍMAJÍ SAMY SEBE
 prostituce souvisí se zvládáním náročných životních situací (například ztráta práce,
neplacení výživného ze strany otce dítěte, zadlužení, opuštění dětského domova)
 žena se snaží vyřešit krizovou situaci, např. nedostatek financí pro sebe a rodinu,
ztrátu práce nebo hrozbu bezdomovectví
 řešení může být aktivní (člověk si přizpůsobí situaci vlastním potřebám) – tak vnímá
situaci prostitutka (vyřešila náročnou životní situaci „úspěšně“ prostitucí)
 společnost vnímá řešení náročné životní situace prostitucí jako pasivní řešení
(přizpůsobení situaci, rezignaci na jiný způsob řešení)
 žena se dostává ze zjevné krize (například nedostatek peněz na jídlo) do krize latentní,
kterou si aspoň zpočátku neuvědomuje (prostituce)
 tím vzniká stigmatizace prostitutky společností (žena ze svého pohledu vyřešila
aktivně náročnou životní situaci vstupem do prostituce, na druhé straně společnost to
odsuzuje, v případě prozrazení se na ni okolí dívá „přes prsty“, dává jí najevo, že je

„špína“)
 může vznikat konflikt mezi pracovníkem Spolku pro ochranu žen, pokud by dal
najevo názor, že její způsob řešení náročné životní situace je špatný, že si za to může
sama, protože měla i jiné možnosti řešení
 schopnost ženy hledat jiné způsoby řešení závisí na zázemí v rodině, vzorech v rodině,
temperamentu, dostatku informací o jiných řešeních nebo dalších okolnostech,
například chce získat práci z nějakého důvodu hned a neprocházet výběrovým řízením
(nejčastější důvod je, že nemá úspory a zároveň pečuje o děti, nebo je ohrožena
bezdomovectvím, když nebude schopna zaplatit nájem v termínu)

2. NEJČASTĚJŠÍ DŮVODY, PROČ SI ŽENA ZVOLÍ PRÁCI V PROSTITUCI
NAMÍSTO JINÉHO ŘEŠENÍ NÁROČNÉ ŽIVOTNÍ SITUACE (VYCHÁZÍME
Z TOHO, ŽE JDE O DOBROVOLNOU PROSTITUCI, NE NUCENOU)
 vzory v rodině nebo v blízkém okolí (prostituce se může „dědit“ z matky na dceru,
napodobováním zkušeností s prostitucí u sourozenců, dalších příbuzných, přátel) – je
to pro ně jeden ze způsobů, jak je možné řešit problémy
 na základě poznatků z vývojové psychologie může být vyšší riziko vstupu do
prostituce u ženy, která má zkušenost s nezdravým vztahem k sexualitě v rodině,
sexuálním zneužíváním, brzkým zahájením sexuální aktivity a neúspěšnými
partnerskými vztahy před vstupem do prostituce
 když nemá žena úspory, rozhoduje fakt, že práci v prostituci získá rychle a bude mít
vyšší příjmy než mimo prostituci (například do zítřka vydělá na nájem a vyhne se
hrozbě bezdomovectví), případně se vyhne výběrovému řízení, které trvá delší dobu
a je stresující, zejména pokud má žena nízké sebevědomí, nevěří si, má negativní
zkušenosti z předchozího zaměstnání
 žena, která má formální vzdělání, nechce přijmout pracovní místo pod svou úroveň
(například vysokoškolsky vzdělané ženy se nechtějí ucházet o práci ve fabrice), tenčí
se jí úspory a následnou finanční krizi řeší vstupem do prostituce (paradox je, že
prostituce se může jevit jako přijatelná)
 i u vyučené ženy nebo ženy se základním vzděláním může hrát roli nechuť k fyzické
práci a nechuť k práci na směny (chce snadný výdělek)
 práce v prostituci se dá lépe spojit s péčí o děti než většina jiných zaměstnání
(v prostituci jsou zpočátku větší výdělky, více možností domluvit si individuálně
pracovní dobu, někdy je „pasák“ také matka samoživitelka, vstoupila do prostituce ze
stejného důvodu a často má více pochopení než běžný zaměstnavatel, zároveň umí
ženu přesvědčit, že prostituce je řešením její situace)
 nedostatek informací o jiných možnostech řešení (souvisí s inteligencí, životními
práce v prostituci časem přestane vyhovovat, se cítí méněcenná, má zkušenost
s násilím ze strany klientů, pasáků nebo spolupracovnic, nezvládá psychicky sex za
peníze, stárne a má méně klientů, v prostituci zůstává hlavně proto, aby uživila děti
a sebe, splácela dluhy a vyhnula se bezdomovectví, často hledá únik – alkohol, drogy,
chce skončit s prostitucí, ale nevidí cestu ven) – většina potenciálních klientek jsou
nespokojené prostitutky, nebo prostitutky, které oslovíme z jiného důvodu a tím
jim ukážeme jiné možnosti řešení jejich životní situace

3. FÁZE VLIVU PROSTITUCE NA PSYCHIKU ŽENY
1. zvládla krizi (má práci, peníze na jídlo, bydlení, na splacení dluhu, zajistí základní potřeby

svým dětem)
2. práce v prostituci jí vyhovuje (když žena extrémně psychicky nezvládá práci v prostituci,
skončí s ní většinou během prvního týdne a hledá jiné řešení, těm spokojeným se výrazně
zvyšuje příjem, životní standard a zvyšuje se i jejich sebevědomí, u většiny žen se odpor
k prostituci zlomí, jakmile poprvé dostanou peníze „na ruku a prakticky za nic“, navíc když
díky tomu rychle vyřeší aktuální finanční problémy)
3. zhruba po pěti letech od vstupu do prostituce (u některé ženy dříve nebo o něco později)
převládá u části žen spokojenost, část propadá beznaději (žena, které práce v prostituci časem
přestane vyhovovat, se cítí méněcenná, má zkušenost s násilím ze strany klientů, pasáků nebo
spolupracovnic, nezvládá psychicky sex za peníze, stárne a má méně klientů, v prostituci
zůstává hlavně proto, aby uživila děti a sebe, splácela dluhy a vyhnula se bezdomovectví,
často hledá únik – alkohol, drogy, chce skončit s prostitucí, ale nevidí cestu ven) – většina
potenciálních klientek jsou nespokojené prostitutky, nebo prostitutky, které oslovíme
z jiného důvodu a tím jim ukážeme jiné možnosti řešení jejich životní situace

4. SEBEPOJETÍ ŽENY, KTERÁ SE „POZITIVNĚ VYROVNALA“ S PRACÍ

V PROSTITUCI

 potlačuje nepříjemné myšlenky
 v případě, že se potýkala dříve s chudobou, „si užívá“ (stravuje se v restauracích,
nakupuje více oblečení a kosmetiky, než spotřebuje)
 málokdy je schopná ušetřit, zvykne si, že „zítra zase vydělá“
 může zkoušet drogy (ze zvědavosti, chce se zavděčit „kamarádkám“, nabídnou jí
klienti, případně pasák, aby vypěstoval u ženy závislost a udržel ji v prostituci)
 vnímá práci v prostituci tak, že klient s ní nemá sex, protože si ji zaplatil, ale tak, že ho
dokázala svést, „dostat do postele“, zvyšuje se jí sebevědomí, má pocit, že „dostane do

postele třeba deset chlapů za den“
 může se chovat „nepřiměřeně přátelsky“ k mužům i po pracovní době, flirtuje „ze

zvyku“, aniž by o tom přemýšlela
 nevnímá situaci tak, že klient si ji zaplatil a chce od ní službu, ale tak, že je žádoucí
a klient se věnuje jenom jí, dokázala ho „utáhnout“ (z toho důvodu chce být i mimo
pracovní dobu středem pozornosti mužů, být obletovaná, opečovávaná, žárlí, když se
v běžném prostředí muži nevěnují pouze jí)
 jedná se o reakci na stres, potlačení skutečnosti a nepříjemných myšlenek (tento
způsob reakce je častější u mladších žen, s méně životními zkušenostmi, s nižším

sebevědomím)
 žena s nižším sebevědomím vnímá prostituci jako vzestup, najednou se o ni muži
zajímají, „dostane do postele třeba deset za den“, je obletovaná, má peníze
 může se to projevit i u matek samoživitelek, ale u těch převládá nad spokojeností
snaha zajistit svým dětem základní životní potřeby (větší motivace pro ně je
vyřešení krize, zodpovědnost za děti, láska k nim, matkám samoživitelkám psychicky
pomáhá to, že musí řešit běžnou péči o děti – nakupování, přípravu jídla, domácí
úkoly, vyzvedávání dětí ze školy a ze školky, zajištění hlídání, plánování
volnočasových aktivit atd. – důsledkem toho bývají škody na psychice matek
samoživitelek menší, ale ne vždy, nemusí to být pravidlo – například i matky
samoživitelky se mohou chovat vyzývavě mimo pracovní dobu, mohou být

promiskuitní)
 i žena pozitivně vyrovnaná s prostitucí se často uzavírá do sebe (je jednodušší nemít
hodně přátel, nemít stálého partnera, má strach z prozrazení)
 většina prostitutek svou profesi tají před rodinou a okolím (výjimka jsou sociálně
slabé rodiny, kde se profese dědí z matky na dceru, nebo je rodina tak finančně „na
dně“, že akceptuje i výdělek matky nebo dcery prostitucí) – v rodinách většiny

prostitutek není prostituce normou

5. SEBEPOJETÍ ŽENY, KTERÁ JE NESPOKOJENÁ S PRACÍ

V PROSTITUCI
 bere práci v prostituci jako svoje selhání, ale nevidí cestu ven, často nemá nikoho, kdo
by ji podpořil při hledání práce mimo prostituci – většina potenciálních klientek
Spolku pro ochranu žen jsou nespokojené prostitutky
 může hledat únik v alkoholu a v drogách

 může cítit odpor k sexu obecně
 pokud je zároveň matka samoživitelka, zůstává přesto v prostituci, aby zajistila

základní potřeby svým dětem
 často má otevřeně negativní vztah ke klientům, chová se k nim odtažitě až nepřátelsky
 to může vyvolat kritiku ze strany pasáků nebo spolupracovnic a psychický stav ženy

se zhoršuje
 některé prostitutky považují odtažitý vztah ke klientům za projev profesionality, pasák
je k tomu vede, je to zavedená praxe a „filozofie podniku“, týká se to i žen, které se

s prostitucí vyrovnaly pozitivně
 je otázka, kdy je negativní vztah ke klientům u prostitutky známkou nespokojenosti

a kdy jde o „filozofii podniku“
 na menších privátech a u ženy, která pracuje tzv. „sama na sebe“, může odtažitý vztah
ke klientům znamenat spíše její špatný psychický stav
 důvodem je, že na menších privátech, tj. na privátech, které „živí“ stálí klienti, je větší
tlak na to, aby se žena chovala ke klientům kamarádsky
 žena, která pracuje „sama na sebe“, se chová ke klientům častěji přátelsky než
odtažitě, protože je sama zodpovědná za to, kolik si vydělá, a zároveň u ní odpadá
stres (necítí tlak ze strany pasáka na dodržování času a neovlivňují ji konflikty mezi

spolupracovnicemi)
 u ženy, která pracuje na větším privátu nebo v klubu, je těžší rozeznat, jestli je její
odtažitost vůči klientům známka nespokojenosti s prací v prostituci, nebo jde

o „filozofii podniku“

6. PROSTITUCE A NEZAMĚSTNANOST
 nedobrovolná nezaměstnanost je trauma
 zaměstnání je v současné společnosti zdrojem identity člověka
 ztrátou práce ztrácí člověk důstojnost, má pocit životního selhání, ztrácí sebedůvěru

a sebeúctu
 když člověk vnímá nezaměstnanost jako důsledek vnějších vlivů, zvládá situaci lépe
 když vnímá nezaměstnanost jako důsledek vlastní neschopnosti a nedostatečnosti, tak
ztrácí sebeúctu a propadá beznaději
 dlouhodobá nezaměstnanost způsobuje beznaděj, obavy z neúspěchu, pesimismus,
frustraci, ztrátu sebeúcty, obavy z nedostatku financí
 dlouhodobá nezaměstnanost je spíše psychologický problém než ekonomický
 v praxi většina prostitutek pochází z rizikových skupin nezaměstnaných – tj. mladí
lidé do třiceti let, starší ženy, matky samoživitelky, Romky, lidé bez kvalifikace

a zdravotně postižené ženy
 přibývá žen starších 50 let, které vstupují do prostituce z důvodu dlouhodobé

nezaměstnanosti
 přibývá zdravotně postižených prostitutek, které pobírají invalidní důchod a žijí na
hranici chudoby (jedná se o ženy, jejichž zdravotní stav umožňuje práci v prostituci,
může jít i o ženy s psychiatrickou diagnózou a prostituce ještě zhoršuje jejich

psychický stav)

7. PROSTITUCE JAKO NÁROČNÁ ŽIVOTNÍ SITUACE A JAKO ZDROJ

STRESU
 vstup do prostituce a jeho okolnosti je náročná životní situace
 dotýká se i oblasti rodiny, manželství, rodičovství, bydlení, zdraví, sebepojetí, přátel,
vztahu ke společnosti, mezilidských vztahů, práce, střetu se zákonem atd.
 dotýká se tedy žen samotných, ale i jejich blízkých a známých

 jde o celospolečenský problém
 schopnost žen zvládat náročné životní situace ovlivňuje i intenzita sociální opory,
kterou pociťují (sociální síť umožňuje člověku lépe zvládat krizi)
 sociální opora může mít podobu projevů lásky a empatie, služby nebo věcné pomoci,
podání informací nutných k řešení problému nebo podobu systematického posilování

sebevědomí
 vnímání sociální opory je ovlivněné osobností člověka
 extroverti vnímají sociální oporu více a může být ve skutečnosti menší, než jak ji

vnímá
 introverti vnímají sociální oporu méně intenzivně, než odpovídá množství jejich

sociálních kontaktů
 schopnost zvládat náročné životní situace ovlivňují kromě sociální opory i osobní
vlastnosti člověka, jeho vzdělání, schopnosti, znalosti, dovednosti a zkušenosti, zvyky,
pud sebezáchovy, genetická výbava, pohlaví, věk a aktuální zdravotní stav
 důsledkem neúspěšných pokusů vyřešit náročnou životní situací je tzv. naučená
bezmocnost (pocit, že nemají na danou situaci vliv)
 to vyvolává deprese, beznaděj, apatii a snížení výkonu
 ze svého pohledu řeší žena náročnou životní situaci (ztrátu práce, problémy
s neplacením výživného ze strany otce dítěte, zadlužení apod.) aktivně zaměřením na
řešení problému - když selžou jiná řešení, jako je pokus o dohodu s otcem dítěte,
vymáhání výživného nebo hledání zaměstnání, vstupuje do prostituce
 z pohledu společnosti se jedná o pasivitu, únik, společensky nepřijatelné řešení

náročné životní situace
 jakmile žena vyřeší náročnou životní situaci vstupem do prostituce, následuje úleva,

pocit, že vyřešila problém
 většina žen, u kterých byla spouštěčem náročná životní situace, vstoupí do prostituce
s přesvědčením, že se jedná o krátkodobý způsob obživy nebo brigádu, a snaží se
získat jiné zaměstnání (když se jim to nedaří, klesá jim sebevědomí, propadají

beznaději a zůstávají v prostituci)
 typická reakce těchto žen je únik (drogy, alkohol, orientace na výdělek – nakupování)
a projevují se u nich obranné mechanismy zvládání stresu
 postupem času si většina žen uvědomuje, že vyřešily jednu náročnou životní situaci,
ale dostaly se do jiné – prostituce (s přibývajícím věkem, rostoucí konkurencí,
uvědomí si, že nemají „odpracované roky do důchodu“, obávají se reakce rodiny,
kdyby se prozradila jejich profese atd.)
 důležité je respektovat, že žena považovala vstup do prostituce za řešení jiné
náročné životní situace, neodsuzovat ji, nedávat najevo, že měla i jiné možnosti
řešení, a nabídnout pomoc při odchodu z prostituce (když ji odsoudíme, můžeme
se u ní setkat s odmítnutím nebo otevřenou agresí)

8. OBRANNÉ MECHANISMY ZVLÁDÁNÍ STRESU U ŽEN PRACUJÍCÍCH

V PROSTITUCI
 účelem obranných strategií je snižování úzkosti, posílení sebevědomí a kladné

sebehodnocení
 vztahují se na řešení zdánlivě neřešitelných situací
 mění realitu tak, aby bylo možné se s ní vyrovnat
 u žen v prostituci se projevuje nejčastěji vytěsnění nebo potlačení, racionalizace a

popření

Vytěsnění, potlačení
 vědomé vytěsnění (zapomenutí) toho, co je jim nepříjemné, můžeme u žen v prostituci
těžko rozeznat od nevědomého potlačení
 ženy si často pamatují pouze příjemné zážitky s klienty a ty mají spojené s konkrétním

člověkem
 nepříjemné zážitky buď zapomenou, nebo si je pamatují, ale nemají je spojené
s konkrétním člověkem (je otázka, jestli jde o vědomé zapomenutí, nebo nevědomé

potlačení)
 typické je, že si ženy při větším množství klientů už večer nepamatují, jak vypadal
první klient toho dne, nebo v jakém pořadí přišli (to můžeme jednoduše vysvětlit tím,
že jím klienti „splývají“, ale může jít i o obranný mechanismus, aby se vyrovnala se

sexem s více muži za peníze)

Racionalizace
 rozumově si zdůvodňují vstup do prostituce (neodpovídá to skutečnosti)
 pomáhá jim to zmírnit zklamání, když je jim nedaří najít jiné řešení náročné životní

situace, než je prostituce
 snaží se rozumově si zdůvodnit, proč zůstávají v prostituci, například že si jenom
vydělají určitou částku a pak odejdou z prostituce
 z pohledu zvenčí se může jevit jako racionalizace, když ženy tvrdí, že neměly jinou

možnost než prostituci
 většina žen ze svého pohledu vstupuje do prostituce až potom, co vyčerpají jiné
možnosti (to, jak jsou úspěšné při hledání jiného řešení svých problémů, závisí mimo
jiné na rodinném zázemí, inteligenci, vzdělání, životních zkušenostech a dalších

faktorech)

Popření
 nepřipouští si některé skutečnosti
 pozměňují si realitu, aby byla přijatelná
 ženy, které špatně psychicky snášejí sex za peníze, mohou hledat únik v drogách,
v alkoholu nebo i v nakupování a utrácení vydělaných peněz
 popření reality jako obranný mechanismus je viditelný u žen, které se vyrovnaly

s prostitucí pozitivně
 ty se snaží přesvědčit samy sebe, že nejde o klienty, ale kamarády, že si je klienti
neobjednávají jako prostitutky, ale že ony dokážou „dostat do postele každého“, že

stouply u mužů v ceně
 nechtějí si připustit, že jde o ponižující práci, a utvrzují se v tom, že jsou žádané a že
„dostanou do postele několik chlapů za den“
 ze všech obranných mechanismů je popření u prostitutek nejsilnější
 při resocializaci těchto žen je nejtěžší jim pomoci překonat popření reality a přesvědčit
je, že nejsou u mužů „v kurzu“, ale že trpí jejich důstojnost a že by měly ve svém

životě něco změnit

9. ZMĚNY V ŽIVOTNÍM STYLU ŽENY PO NÁVRATU NA LEGÁLNÍ

TRH PRÁCE
Žena, která odejde z prostituce, vrátí se zpět na legální trh práce a získá zaměstnání
mimo prostituci, se musí vyrovnat s několika velkými změnami:
 hospodaření s penězi (musí si zvyknout na to, že má předem danou pevnou měsíční
mzdu, počítat výdaje, sledovat, kolik utratí za nájem, za jídlo za dopravu a kolik jí
zbyde na další výdaje, musí si zvyknout na to, že když překročí rozpočet, budou jí
peníze chybět – většina žen v prostituci přemýšlí ze dne na den, tj. jeden den utrácí
a další den znovu vydělá a vyrovná rozpočet) – jedna z nejtěžších věcí po odchodu
z prostituce je naučit se „vyjít“ s pevnou měsíční mzdou bez přivýdělku v prostituci –
měla by si zvyknout psát veškeré výdaje a uvědomit si, kolik může měsíčně utratit,
zvyknout si například schovávat účtenky, používat MHD místo taxíků, spočítat si,
kolik může měsíčně utratit za oblečení a kosmetiku atd.
 změna denního režimu (musí se přizpůsobit rychlejšímu pracovnímu tempu, v práci
mimo prostituci bývá větší tlak na výkon než v práci v prostituci, výjimečné jsou
případy, kdy se žena věnuje dobrovolnické práci například v charitě a po zbytek dne si
vydělává prostitucí – v takovém případě žena pociťuje spíše zklidnění, protože může
„mít jen jednu práci“, za kterou zároveň pobírá mzdu) – většině žen se po odchodu
z prostituce zrychlí pracovní tempo a potřebují čas, aby se s tím vyrovnaly – to by měl
zaměstnavatel chápat, měl by zrychlovat pracovní tempo postupně, ale trvat na
dodržování pravidel, například pracovní doby a včasných příchodů do zaměstnání


resocializace prostitutek

PDF file: resocializace prostitutek.pdf

Jak prostitutky vnímají samy sebe



© 2019 PERPETUM
info@dragif.com

DraGIF.com - easy and effective way to share PDF on Facebook


language version:   language version: EN  jazyková verze: CZ


Příroda.czBejvavalo.czoriginální samolepky na stěnuplastikové modely