Táborový zpěvníček 2018

Obsah
1. Stánky .................................................................. 2
2. Frankie Dlouhán ................................................... 2
3. Kometa ................................................................ 3
4. Bedna od whisky .................................................... 3
5. Když mě brali za vojáka ........................................ 4
6. Anděl ................................................................... 4
7. Batalion ................................................................ 4
8. Buráky ................................................................. 5
9. Zafúkané .............................................................. 5
10. Čistá jak Vizovice ................................................ 5
11. Montgomery ........................................................ 5
12. Severní vítr .......................................................... 6
13. Tři kříže .............................................................. 6
14. Tři čuníci ............................................................. 6
15. Tisíc mil .............................................................. 7
16. Okoř ................................................................... 7
17. Červená řeka ....................................................... 7
18. Řekni kde ty kytky jsou ....................................... 8
19. Abeceda.............................................................. 8
20. Amazonka .......................................................... 9
21. Kolo, hovno, rovno .............................................. 9
22. Pocity ............................................................... 10
23. Do nebe ............................................................ 10
24. Až .................................................................... 11
25. Dej mi víc své lásky ........................................... 11
26. Veď mě dál, cesto má ........................................ 11
27. Zahrada ticha.................................................... 12
28. 1. signální ......................................................... 12
29. Drobná paralela ................................................ 12
30. Panenka............................................................ 13
31. Kdyby tady byla taková panenka ........................ 13
32. Hořely, padaly hvězdy ....................................... 13
33. Rovnou tady rovnou .......................................... 14
34. Hvězdář ............................................................ 14
35. Valčíček ............................................................. 15
36. Holubí dům ....................................................... 15
37. Domů ................................................................ 15
38. Klidná jako voda ................................................ 16
39. Magdaléna ........................................................ 16
40. Šrouby a matice ............................................... 16
41. V naší ulici ......................................................... 17
42. Léto lásky ......................................................... 18
43. Ta naše hospoda ................................................ 18

1. Stánky

U stánků na levnou krásu,

postávaj a smějou se času,
s cigaretou a s holkou, co nemá kam jít.

Skleniček pár a pár tahů z trávy,

uteče den jak večerní zprávy,
neuměj ţít a bouřej se a neposlouchaj.

Jen zahlídli svět - maj na duši vrásky,

tak málo je, tak málo je lásky,
ztracená víra hrozny z vinic neposbírá.

U stánků na levnou krásu
postávaj a ze slov a hlasů poznávám,
jak málo jsme jim stačili dát.

Jen zahlídli svět - maj na duši vrásky,

tak málo je, tak málo je lásky,
ztracená víra hrozny z vinic neposbírá.

2. Frankie Dlouhán
Kolik je smutného, kdyţ mraky černé jdou?

Lidem nad hlavou, smutnou dálavou,
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl.
Za čas odletěl, kaţdý zapomněl.

Měl kapsu prázdnou Frenky dlouhán

po Státech toulal se jen sám
a ţe byl veselej, tak kaţdej měl ho rád
tam ruce k dílu mlčky přiloţí a zase jede dál

a kaţdej, kdo s ním chvilku byl

tak dlouho se pak smál

Tam, kde byl pláč, tam Frenky hezkou píseň
měl.
Slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A kdyţ pak večer ranče tiše usínaj,

Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál

Měl kapsu prázdnou Frenky dlouhán

po Státech toulal se jen sám
a ţe byl veselej, tak kaţdej měl ho rád
tam ruce k dílu mlčky přiloţí a zase jede dál

a kaţdej, kdo s ním chvilku byl

tak dlouho se pak smál

Tak Frenkyho vám jednou našli, přestal ţít.
Jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví, jak, za co tenhle smíšek konec měl.

Farář píseň pěl, umíráček zněl

Měl kapsu prázdnou Frenky dlouhán

po Státech toulal se jen sám
a ţe byl veselej, tak kaţdej měl ho rád
tam ruce k dílu mlčky přiloţí a zase jede dál

a kaţdej, kdo s ním chvilku byl

tak dlouho se pak smál

3. Kometa

Spatřil jsem kometu oblohou letěla
chtěl jsem jí zazpívat ona mi zmizela

zmizela jako laň u lesa v remízku
v očích mi zbylo jen pár ţlutých penízků

Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem
aţ příště přiletí my uţ tu nebudem

my uţ tu nebudem ach pýcho marnivá
spatřil jsem kometu chtěl jsem jí zazpívat

O vodě o trávě o lese

o smrti se kterou smířit nejde se

o lásce o zradě o světě
a o všech lidech co kdy ţili na téhle planetě

Na hvězdném nádraţí cinkají vagóny

pan Kepler rozepsal nebeské zákony
hledal aţ nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství která teď neseme na bedrech

Velká a odvěká tajemství přírody
ţe jenom z člověka člověk se narodí
ţe kořen s větvemi ve strom se spojuje

krev našich nadějí vesmírem putuje

Spatřil jsem kometu byla jak reliéf

zpod rukou umělce který uţ neţije
šplhal jsem do nebe chtěl jsem ji osahat

marnost mě vysvlékla celého donaha

Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem hleděl jsem nahoru
aţ příště přiletí ach pýcho marnivá
my uţ tu nebudem ale jiný jí zazpívá

O vodě o trávě o lese

o smrti se kterou smířit nejde se

o lásce o zradě o světě

bude to písnička o nás a kometě

4. Bedna od whisky
Dneska uţ mně fóry ňák nejdou přes pysky,
stojím s dlouhou kravatou na bedně vod whisky,
stojím s dlouhým vobojkem jak stájovej pinč, tu
kravatu, co nosím, mi navlík' soudce Lynč.

Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká
do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.

Mít tak všechny bedny vod whisky vypitý,
postavil bych malej dům na louce ukrytý,
postavil bych malej dům a z vokna koukal ven
a chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam
Ben.

Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká
do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.

Kdyţ jsem štípnul koně a ujel jen pár mil,
nechtěl běţet, dokavád se whisky nenapil,
zatracená smůla zlá, zatracenej pech,
kdyţ kůň cucá whisku jak u potoka mech.

Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká
do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.

Kdyby jsi se, chlapčik, len nechtěl dobirat,

nemusel jsi těraz na hentenonej stat,
moh' jsi někde v krčme tu palenicu pit,
nemusel jsi chlapčik s oprazom co maš.

Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká
do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.

Aţ kopneš do tý bedny, jak se to dělává,
do krku mi zvostane jen dírka mrňavá,
jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok,
má to smutnej konec, a whisky ani lok.

Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká,
do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
tak kopni do tý bedny!!!

5. Když mě brali za vojáka

Kdyţ mě brali za vojáka
stříhali mě dohola.

Vypadal jsem jako blbec

Jak ti všichni dokola,
la, la, la, jak ti všichni dokoila.

Zavřeli mě do kasáren,

začali mě učiti

jak mám správný voják býti
a svou zemi chrániti.

Na pokoji po večerce
ke zdi jsem se přitulil.

Vzpomněl jsem si na svou milou
krásně jsem si zabulil.

Kdyţ přijela po půl roce,

měl jsem zrovna zápal plic,

po chodbě furt někdo chodil,

tak nebylo z toho nic

Neplačte, vy oči moje,

ona za to nemohla,
protoţe mladá holka lásku potřebuje,
a tak si k lásce pomohla.

Major nosí velkou hvězdu,
před branou ho potkala.
Řek jí, ţe má zrovna volný kvartýr
Tak se sbalit nechala.

Co je komu do vojáka,
kdyţ ho holka zradila.

Na shledanou, pane Fráňo Šrámku,
písnička uţ skončila.
La, la, la, jakpak se Vám líbila?
La, la, la, nic moc extra nebyla ..

6. Anděl

Z rozmlácenýho kostela v krabici s kusem

mýdla
přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla.
Díval se na mě oddaně, já měl jsem trochu

trému,
tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od

parfému

R.: A proto prosím věř mi, chtěl jsem ho ţádat

aby mi mezi dveřmi pomohl hádat,

co mě čeká a nemine

co mě čeká a nemine

Pak hlídali jsme oblohu pozorujíce ptáky

debatujíce o Bohu a hraní na vojáky
Do tváře jsem mu neviděl, pokoušel si ji
schovat.
To asi ptákům záviděl ţe mohou poletovat

R.: A proto prosím věř mi, chtěl jsem ho ţádat

aby mi mezi dveřmi pomohl hádat,

co mě čeká a nemine

co mě čeká a nemine

Kdyţ novinky mi sděloval u okna do loţnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem uletěl mi.
Však přítel prý mi udělá nového z mojí helmy.

R.: A proto prosím věř mi, chtěl jsem ho ţádat

aby mi mezi dveřmi pomohl hádat,

co mě čeká a nemine

co mě čeká a nemine

7. Batalion

Víno máš a markytánku
dlouhá noc se prohýří.

Víno máš a chvilku spánku
díky, díky verbíři.

Dříve neţ se rozední
kapitán k osedlání rozkaz dává.
Ostruhami do slabin koně pohání.

Tam na straně polední
čekají ţeny, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon uţ vyzvání.

R.: Víno na kuráţ a pomilovat markytánku.
Zítra na Burgund batalion zamíří.
Víno na kuráţ a k ránu dvě hodiny spánku.
Díky, díky vám královští verbíři.

Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne kaţdý rád.

R.: Víno na kuráţ a pomilovat markytánku.
Zítra na Burgund batalion zamíří.
Víno na kuráţ a k ránu dvě hodiny spánku.

Díky, díky vám královští verbíři.

8. Buráky

Kdyţ sever valčil s jihem a zem jde do války,

a v polích místo bavlny teď rostou buráky.
Ve stínu u silnice vidíš z jihu vojáky,
jak flákaj se tam s kvérem a louskaj buráky.

R.: Hej hou, hej hou, nač chodit do války,
je lepší doma sedět a louskat buráky.
Hej, hej, hej hou, hej hou, nač chodit do války,
je lepší doma sedět a louskat buráky.

Plukovník sedí v sedle, volá Yenkyové jdou,
muţstvo v dáli leţí, prej dál uţ nemohou.
Celý se v sedle otočí a koukne do dálky,
jak jeho slavná armáda tam louská buráky.

R.: Hej hou, hej hou, ....

Aţ tahle válka skončí a my zas budem ţít,
své milenky a ţeny zas půjdem políbit.
Aţ se tě zeptaj "Hrdino, cos dělal za války?"
Já flákal se tam s kvérem a louskal buráky.

R.: Hej hou, hej hou, ....

9. Zafúkané

Větr sněh zanésl z hor do polí

Já idu přes kopce, přes údolí

Idu k tvéj dědině zatúlanej

Cestičky sněhem sú zafúkané

Zafúkané, zafúkané

Kolem mňa všecko je zafúkané

Zafúkané, zafúkané

Kolem mňa všecko je zafúkané

Uţ vašu chalupu z dálky vidím

Srdce sa ozvalo, bit ho slyším

Snáď enom pár kroků mi zostává

A budu u tvého okénka stát

Ale zafúkané, zafúkané

Okénko k tobě je zafúkané

Zafúkané, zafúkané

Okénko k tobě je zafúkané

Od tvého okna sa smutný vracám

V závějoch zpátky dom cestu hledám

Spadl sněh na srdce zatúlané

Aj na mé stopy, sú zafúkané

Zafúkané, zafúkané

Mé stopy k tobě sú zafúkané

Zafúkané, zafúkané

Mé stopy k tobě sú zafúkané

10. Čistá jak Vizovice

Vyzvonil jsem tajemství
Na vizovském náměstí:

Jsi čistá jak Vizovice -

Uchazečů bude více

Zvěsti všude kolují,

ţe kaţdý večer sama spíš

Kdekdo říká: sakra, škoda,
vţdyť mlýn mele kdyţ je voda!

Čistá jak Vizovice

Čistá jak Vizovice

Hej hej drin

Hej hej drin

Čistá jak Vizovice

Čistá jak Vizovice
Kde je voda na tvůj mlýn !?

Po vizovském náměstí

Huby nesou "tajemství",

ţe čistá jak Vizovice

nebudeš uţ nikdy více

Čistá jak Vizovice

Čistá jak Vizovice

Hej hej drin

Hej hej drin

Čistá jak Vizovice

Čistá jak Vizovice
Kdo byl voda na tvůj mlýn?!

11. Montgomery

Déšť ti, holka, smáčel vlasy, smáčel vlasy,

z tvých očí zbyl prázdný kruh,
kde jsou zbytky tvojí krásy, tvojí krásy,
to ví dneska snad jen Bůh.

R.: Z celé jiţní eskadrony, eskadrony

nezbyl ani jeden muţ,

v Montgomery bijou zvony, bijou zvony,
déšť ti smejvá ze rtů rúţ.

Na kopečku v prachu cesty, v prachu cesty

leţí i tvůj generál,
v ruce šátek od nevěsty, od nevěsty,
ale ruka leţí dál.

R.:

Tvář má zšedivělou strachem, no váţně

strachem,

zbylo v ní pár těţkejch chvil,
prouţek krve stéká prachem, stéká prachem,
déšť mu slepil vlas jak jíl.

R.:

Déšť ti šeptá jeho jméno, jeho jméno,

šeptá ho i listoví,
lásku měl rád víc neţ ţivot, víc neţ ţivot,
to ti nikdy nepoví.

12. Severní vítr

Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou

Jsem chudý, jsem sláb a nemocen

Hlava mě pálí a v modravé dáli

Se leskne a třpytí můj sen

Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí

Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě

Já nechám si tisíc krát zdát

R.: Severní vítr je krutý,

počítej lásko má s tím

k nohám ti dám zlaté pruty

nebo se vůbec nevrátím

Tak zarůstám vousem a vlci uţ jdou sem

Uţ slyším je výt blíţ a blíţ
uţ mají mou stopu, uţ větří ţe kopu

svůj hrob a ţe stloukám si kříţ
Zde leţí ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén

A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek

Nad hrobem polární zář

13. Tři kříže

Dávám sbohem břehům proklatejm,
který v drápech má ďábel sám.

Bílou přídí šalupa „My grave“
míří k útesům, který znám.

R.: Jen tři kříţe z bílýho kamení
někdo do písku poskládal.

Slzy v očích měl a v ruce znavený,
lodní deník, co sám do něj psal.

První kříţ má pod sebou jen hřích,
samý pití a rvačka jen.
Chřestot noţů. při kterých přejde smích,
srdce kámen a jméno „Sten“.

R.:

Já Bob Green, mám tváře zjizvený,
štěkot psa zněl, kdyţ jsem se smál.

Druhej kříţ mám a spím pod zemí,
ţe jsem falešný karty hrál.

R.:

Třetí kříţ snad vyvolá jen vztek,
Katty Rodgers těm dvoum ţivot vzal.
Svědomí měl vedle nich si klek...

Rec:
Vím, trestat je lidský, ale odpouštět boţský.
Ať mi tedy Bůh odpustí.

R.: Jen tři kříţe z bílýho kamení
jsem do písku poskládal.
Slzy v očích jsem měl a v ruce znavený,
lodní deník, co jsem do něj psal.

14. Tři čuníci

V řadě za sebou, tři čuníci jdou

ťápají se v blátě cestou necestou

Kufry nemají, cestu neznají
Vyšli prostě do světa a vesele si zpívají

R.: Uiiiiii ui uiiiii, ui ui ui ui, uiiii ..

Auta jezdí tam a náklaďáky sem

Tři čuníci jdou jdou rovnou za nosem

Ţito chroupají, ušima bimbají
Vyšli prostě do světa a vesele si zpívají

Levá pravá teď, přední zadní uţ,
tři čuníci jdou, jdou, jako jeden muţ

Lidé zírají, důvod neznají
Proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají

Kdyţ kopýtka pálí, kdyţ jim dojde dech

sednou ku studánce na vysoký břeh

ušima bimbají, kopýtka máchají
Chvilinku si odpočinou a pak dál se vydají

Kdyţ se spustí déšť, roztrhne se mrak,
k sobě přitisknou se čumák na čumák

Blesky blýskají, kapky pleskají
Oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají

Za tu spoustu let co je světem svět
Přešli zeměkouli třikrát tam a zpět

V řade za sebou, hele támhle jdou
Pojďme s nimi zazpívat si jejich píseň veselou.

15. Tisíc mil

V nohách mám uţ tisíc mil

stopy déšť a vítr smyl

a můj kůň i já jsme cestou znavení

R.: Těch tisíc mil těch tisíc mil

má jeden směr a jeden cíl

bílej dům to malý bílý stavení

Je tam stráň a příkrej sráz,

modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

R.: Těch tisíc mil těch tisíc mil

má jeden směr a jeden cíl
jeden cíl ten starej známej bílej dům

V nohách mám uţ tisíc mil

teď mi zbejvá jen pár chvil

cestu znám a ta se tam k nám nemění

R.: Těch tisíc mil těch tisíc mil

má jeden směr a jeden cíl

bílej dům to malý bílý stavení

Je tam stráň a příkrej sráz,

modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

R.: Těch tisíc mil těch tisíc mil

má jeden směr a jeden cíl

bílej dům to malý bílý stavení

Kousek dál a já to vím,

uvidím uţ stoupat dým
šikmej štít střechy čnít k nebesům

R.: Těch tisíc mil těch tisíc mil

má jeden směr a jeden cíl

jeden cíl ten starej známej bílej dům
jeden cíl ten starej známej bílej dům
jeden cíl ten starej známej bílej dům

16. Okoř
Na Okoř je cesta, jako ţádná ze sta,
roubená je stromama.
Kdyţ jdu po ní v létě, samoten na světě,
sotva pletu nohama.

Na konci té cesty trnité,
stojí krčma jako hrad, jako hrad.
Trampi se tam sešli, hladoví a sešlí ,
začli sobě notovat.

Na hradě Okoři světla uţ nehoří,
bílá paní šla uţ dávno spát.

Ta měla ve zvyku, dle svého budíku,
o půlnoci chodit strašívat.

Od těch dob, co jsou tam trampové,
nesmí z hradu pryč, z hradu pryč.
A tak zatím v podhradí se šerifem dovádí,
on jí sebral od komnaty klíč.

Jednoho dne z rána roznesla se zpráva,
ţe byl Okoř vykraden.
Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes,
nikdo nebyl dopaden.

Šerif hrál celou noc mariáš
s bílou paní v kostinci, v kostinci.

Místo aby hlídal, zuřivě ji líbal,
dostal z toho zimnici.

Na hradě Okoři světla uţ nehoří
bílá paní šla uţ dávno spát.

Ta měla ze zvyku, dle svého budíku,
o půlnoci chodit strašívat.

Od těch dob, co jsou tam trampové
nesmí z hradu pryč, z hradu pryč.
A tak zatím v podhradí se šerifem dovádí,
on jí sebral od komnaty klíč.

Od těch dob, co jsou tam trampové
nesmí z hradu pryč, z hradu pryč.
A tak zatím v podhradí se šerifem dovádí,
on jí sebral od komnaty klíč.

17. Červená řeka

Pod tou skálou, kde proud řeky syčí
a kde ční červený kamení.

Ţije ten, co mi jen srdce ničí
koho já ráda mám k zbláznění.

Vím, ţe lásku jak trám lehce slíbí
já ho znám srdce má děravý.

Ale já ho chci mít, mně se líbí
bez něj ţít uţ mě dál nebaví.

Často k nám jezdívá s kytkou růţí
nejhezčí z kovbojů v okolí.

Vestu má ušitou z hadích kůţí
bitej pás, za něm pár pistolí.

Hned se ptá, jak se mám, jak se daří
kdy mu prý uţ to svý srdce dám.

Na to já odpovím ţe čas maří
srdce blíţ červený řeky mám.

Pod tou skálou, kde proud řeky syčí
a kde ční červený kamení.

Ţije ten, co mi jen srdce ničí
koho já ráda mám k zbláznění.

Vím, ţe lásku jak trám lehce slíbí
já ho znám srdce má děravý.

Ale já ho chci mít, mně se líbí
bez něj ţít uţ mě dál nebaví.

Kdyţ je tma a jdu spát, noc je černá
hlavu mám bolavou závratí.

Ale já přesto dál budu věrná
dokud sám se zas k nám nevrátí.

Dokud sám se zas k nám nevrátí.

18. Řekni kde ty kytky jsou

Řekni kde ty kytky jsou

co se tady mohlo stát

řekni kde ty kytky jsou
kde mohou být.

Dívky je tu během dne

otrhaly do jedné

kdo to kdy pochopí
kdo to kdy pochopí.

Řekni kde ty dívky jsou

co se asi mohlo stát

řekni kde ty dívky jsou
kde mohou být.

Muţi si je vyhlédli

s sebou domů odvedli

kdo to kdy pochopí
kdo to kdy pochopí.

Řekni kde ti muţi jsou

co se k čertu mohlo stát

řekni kde ti muţi jsou
kde mohou být.

Muţi v plné polní jdou

do války zas je zvou

kdo to kdy pochopí
kdo to kdy pochopí.

A kde jsou ti vojáci

lidi co se mohlo stát

a kde jsou ti vojáci
kde mohou být.

19. Abeceda
Ţivot je jak abeceda, smysl písmen slov a vět.
Někdo našel, někdo hledá.
Ţivot je jak abeceda, a z ní stvoříš celý svět.

A je alej, třešní z jara, alej bílá jako pára
B jsou barvy, zahrad v září, i tu kytku čeká stáří
C jsou cesty, tam a zpátky, někdy dlouhý jindy

krátký
D je domov, někde v koutě, tam kde končej

všechny poutě
E je Eva, první ţena, pro hřích z ráje vyhoštěna
F je faleš, sestra zrady, k tý se raděj otoč zády
G jsou gesta, němá slova, za která se všechno

schová
H jsou hvězdy, co se třpytí, barvy slunce, noční

kvítí
CH je chléb náš z ţitných lánů, skýva chudých,

skýva pánů
I je inkoust, z první řádky, co si čmárá do

pohádky
J je jizva, v duši skrytá, ţivot jizvy nepočítá
K je kámen, nezestárne, jenom člověk má to

marné
L je láska, slabé chrání, za peníze není k mání
M je máma, má nás ráda, i kdyţ pláče i kdyţ

strádá
N je nouze, přepych střídá, často po ní chodí

bída
O je omyl, to se stává, čekáš pád a přijde sláva
P je pravda, maják v bouřích, oči nikdy

nezamhouří
R je radost, malý ptáče, co si jen tak ţitím skáče
S je smutek, kreslí vrásky, často bývá z velký

lásky
T je touha, voda ţivá, její pramen v kaţdém

zpívá
U je úţas dětských očí, nad tím ţe se Země točí
V je hořká vůně hlíny, kaţdý musí mezi stíny
Z je zemřít a tak tedy - Z je konec abecedy

Ţivot je jak abeceda, smysl písmen slov a vět.
Někdo našel, někdo hledá.
Ţivot je jak abeceda, a z ní stvoříš celý svět.

20. Amazonka

Byly krásný naše plány,

byla jsi můj celej svět,

čas je vzal a nechal rány,
starší jsme jen o pár let.

Tenkrát byly děti malý,

ale ţivot utíká,

uţ na táto slyší jinej,
i kdyţ si tak neříká.

Nebe modrý zrcadlí se

v řece, která všechno ví,

stejnou barvou jako měly
tvoje oči dţínový.

Kluci tenkrát, co tě znali,

všude, kde jsem s tebou byl,

Amazonka říkávali,
a já hrdě přisvědčil.

Tvoje strachy, ţe ti mládí

pod rukama utíká

vedly k tomu, ţe ti nikdo
Amazonka neříká.

Nebe modrý zrcadlí se

v řece, která všechno ví,

stejnou barvou jako měly
tvoje oči dţínový.

Zlatý kráse cingrlátek,

jak sis časem myslela,

vadil moţná trampskej šátek,
nosit dáls' ho nechtěla.

Teď jsi víla z paneláku,

samá dečka, samej krám,

já si přál jen, abys byla

pořád stejná, přísahám,
pořád stejná, přísaháááám.

21. Kolo, hovno, rovno
CŽádnej neví Gjako já jak se Dvšechno k sobě Ghodí,
žádnej neví jako já Djak se to rýmuGje
Cžádnej neví Gjako já jak se Dvšechno k sobě Ghodí,
žádnej neví jako já Djak se to rýmuGje.

GKolo, rovno, hovno, jak Dse to rýmuGje, kolo,

rovno, hovno, jak Dse to rýmuGje,
Ckolo jelo Grovno, Drovnou přes to Ghovno, kolo

rovno hovno Dtak se to rýmuGje,
Ckolo jelo Grovno, Drovnou přes to Ghovno, kolo
rovno hovno Dtak se to rýmuGje.

Rychlík, pytlík, šnytlík, jak se to rýmuje, rychlík,

pytlík, šnytlík, jak se to rýmuje,
když tě svrbí pytlík, dej si na něj šnytlík a pojedeš jak

rychlík tak se to rýmuje,…

Kostel, prdel, papír, jak se to rýmuje, kostel, prdel,

papír, jak se to rýmuje,
kostel to je víra a prdel to je díra, papírem se utírá,

tak se to rýmuje,…

Skála, žena, křoví, jak se to rýmuje, skála, žena,

křoví, jak se to rýmuje,
skála ta je tvrdá, žena ta je hrdá, za křovím se raz,

dva, tři, tak se to rýmuje,…

Branec, ranec, kanec jak se to rýmuje, branec,

ranec, kanec jak se to rýmuje,
po cestě jde branec, na zádech má ranec, je ožralej

jak kanec, tak se to rýmuje,…

Malíř talíř halíř jak se to rýmuje, malíř talíř halíř jak

se to rýmuje,
bramboračky talíř dal si nalejt malíř a neměl ani

halíř tak se to rýmuje,…

Gubare, Remek a já, jak se to rýmuje, Gubare,

Remek a já, jak se to rýmuje,
Gubarev má dceru, Remek lítá v éru a já na ně seru,

tak se to rýmuje,…

Hospoda, náves, voda, jak se to rýmuje, hospoda,

náves, voda, jak se to rýmuje,
v hospodě se pije, na návsi se blije a voda všechno

smyje, tak se to rýmuje,…

Prádlo, peří, škola, jak se to rýmuje, prádlo, peří,

škola, jak se to rýmuje,
prádlo to se pere, peří to se dere a na školu se

vzpomíná, tak se to rýmuje,…

Puška, voda, blbost, jak se to rýmuje, puška, voda,

blbost, jak se to rýmuje,
puškou tou se míří, voda ta se víří a blbost ta se šíří,

tak se to rýmuje,…

Tygři, hasiči, sulc, jak se to rýmuje, tygři, hasiči, sulc,

jak se to rýmuje,
tygři to jsou šelmy, hasiči maj helmy a sulc se třese

velmi, tak se to rýmuje,…

Mustr, lustr, Šustr, jak se to rýmuje, mustr, lustr,

Šustr, jak se to rýmuje,
u stolu sedí Šustr, v ruce drží mustr a nad ním visí

lustr, tak se to rýmuje,…

Válka, Nova, ňadra, jak se to rýmuje, válka, Nova,

ňadra, jak se to rýmuje,
válka stojí sumy, na Novu se čumí a ňadra bývaj z

gumy, tak se to rýmuje,…

Voják, holka, ptáček, jak se to rýmuje, voják, holka,

ptáček, jak se to rýmuje,
holka má vojáčka, voják holku mačká a holka mačká

ptáčka, tak se to rýmuje…

Mravenec, medvěd, papež, jak se to rýmuje,
mravenec, medvěd, papež, jak se to rýmuje,
mravenec je pilný, medvěd zase silný a papež
neomylný tak se to rýmuje.

Lavička, hraběnka, postel, jak se to rýmuje, lavička,

hraběnka, postel, jak se to rýmuje,
lavička je tvrdá, hraběnka zas hrdá a v posteli se

narodil spisovatel Drda,…

22. Pocity
Z posledních pocitů poskládám ještě jednu
úţasnou chvíli.
Je to tim, ţe jsi tu. Moţná tím, ţe kdysi jsme

byli,

ty a já, my dva, dvě nahý těla,
tak neříkej, ţe jinak jsi to chtěla.
Tak neříkej, neříkej, neříkej mi nic.

Stala ses' do noci, z ničeho nic, moje platonická
láska.
Unaven bezmocí, usínám vedle tebe, něco ve
mně praská.
A ranní probuzení a slova o štěstí, neboj se, to
nic není.
Pohled a okouzlení a prázdný náměstí na
znamení.

Jenţe ty neslyšíš, jenţe ty neposloucháš.
Snad ani nevidíš, nebo spíš nechceš vidět.
A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody.
Zkus změnu, uvidíš. Tak vítej do svobody.

Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu
utrhali křídla.
A aţ to ucítíš, zkus kašlat na pravidla.
Říkej jsi o mně co chceš já jsem byl od jakţiva
blázen nevím co nechápeš ale vrat se na zem.

Jenţe ty neslyšíš, jenţe ty neposloucháš.
Snad ani nevidíš, nebo spíš nechceš vidět.
A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody.
Zkus změnu, uvidíš. Pak vítej do svobody.

Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu
utrhali křídla.
A aţ to ucítíš, zkus kašlat na pravidla.

Jenţe ty neslyšíš, jenţe ty neposloucháš.
Snad ani nevidíš, nebo spíš nechceš vidět.
A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody.
Zkus změnu, uvidíš. Tak vítej do svobody.

Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu
utrhali křídla.
A aţ to ucítíš, zkus kašlat na pravidla.

Jenţe ty neslyšíš, jenţe ty neposloucháš.
Snad ani nevidíš, nebo spíš nechceš vidět.
A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody.
Zkus změnu, uvidíš. Tak vítej do svobody.

23. Do nebe
Haló Pane, vy s výhledem na celej svět.
Co se stane, kdyţ neumím dát odpověď?
Snad se nezlobíte, snad mi to odpustíte.

Vţdyť víte, ţe chci
do nebe do nebe do nebe do nebe, do nebe,

do nebe do nebe do nebe do nebe,

do nebe do nebe do nebe do nebe,
do nebezpečna.

Do nebe do nebe do nebe do nebe,

do nebe do nebe do nebe do nebe,

do nebe do nebe do nebe do nebe,
do nebezpečna.

Haló Pane, nad střechami paneláků.
Aţ déšť ustane, aţ uschnou křídla ptákům,
budu relativně šťastný, budu ţádaný a krásný,
budu obdivován v očích půvabných dám, ale
sám.

Půjdu
do nebe do nebe do nebe do nebe, do nebe

do nebe do nebe do nebe do nebe,

do nebe do nebe do nebe do nebe,
do nebezpečna.

Do nebe do nebe do nebe do nebe,


Táborový zpěvníček 2018

PDF file: zpěvník.pdf