Brožura Studentská Antropologická Konference (2)

Studentská Antropologická Konference

#SAK

2018

18.května 2018

VII. ročník
Sociální antropologie, Katedra Sociologie,
Fakulta sociální studií, Masarykova Univerzita

Joštova 10, Brno

U32

Program

10:00 – 11:30 ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA
Mgr. Zuzana Sekeráková Búriková, Ph.D.
(Ne)sloboda v pohybe: migrácia au pair ako
obmedzujúca a emancipujúca skúsenosť

11:30 - 11:45 Coffee break

11:45 - 12:25 BLOK 1: ČAS A PENÍZE

11:45 - 12:05 Michael Rádl
Souvislost různého pojetí hodnoty při uzavírání
zástavní půjčky s finanční gramotností

12:05 - 12:25 Veronika Kotýnková
Motivační literatura o prokrastinaci a time-
managementu: organizace času a vytváření neoliberální

osobnosti

12:25 - 14:00 Pauza na oběd

14:00 - 15:00 BLOK 2: TĚLESNOST

14:00 - 14:20 Jana Kadlecová
Kulturní politika těla českých body-hackerů

14:20 - 14:40 Blanka Kissová

Svoboda rozhodnutí v sex-byznysu

14:40 - 15:00 Eva Lukešová

Atributy tělesnosti

15:00 - 15:15 Coffee break

15:15-16:15 BLOK 3: PROSTOR

15:15 - 15:35 Kristýna Minaříková
Narrative construction of Alevi identity and the

process of othering

15:35 - 15:55 Tomáš Pavlič
Výskum adaptačných aspektov obyvateľov lazov na

pomedzí Poľany a Veporských vrchov

15:55 - 16:15 Pavel Doboš
Migrační krize a orientalistické nevědomí ve virtuálním

prostoru

16:15 - 16:30 Závěr konference

17:00 Afterparty

ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA
Mgr. Zuzana Sekeráková Búriková, Ph. D.
(Odborná asistentka, Sociální antropologie, FSS, Masarykova Univerzita)

(Ne)sloboda v pohybe: migrácia au pair ako obmedzujúca

a emancipujúca skúsenosť
V konceptoch, ako je Bourdieuho habitus, prepájajúci obmedzujúce
štruktúry a (slobodné) osobné voľby jednotlivcov, Douglasovej group and
grid, Turnerova štruktúra a anti-štrúktúra ukazujúca rád a jeho opozíciu, alebo
Ortnerovej agency a rezistencia antropológia ponúka možnosti, ako pracovať
s témou slobody a neslobody bez toho, aby sme skĺzavali do
etnocentrického uvažovania o právach jednotlivca. Pozorným sledovaním
životov jednotlivcov, ich vzťahov a situácií, v ktorých sa ocitajú, nám
etnografia zároveň umožňuje ukázať, ako aktéri v rôznych kultúrnych
a sociálnych kontextoch konceptualizujú a zakúšajú obmedzenia a limity
a možnosť konať, slobodu, či agency.
Táto prednáška vychádza z etnografie. Ukážem v nej rôzne aspekty široko
chápanej slobody a neslobody v situácii dočasnej migrácie a platenej práce
v domácnosti. Konkrétne sa zameriam na skúsenosť slovenských au pair
žijúcich v Londýne. Venovať sa budem 3 témam: 1. Ukážem, že ako
formálne pravidlá, ktoré predpokladajú (a vyžadujú) rovnosť a slobodu
aktérov narážajú na nerovnosti a asymetriu v moci medzi au pair a
hostiteľskými rodinami. 2. Popíšem rôzne limity a obmedzenia, s ktorými sa
au pair v hostiteľských rodinách stretávajú a ukážem, ako na ne reagujú, 3.
situujem ich migračnú skúsenosť do kontextu ich biografií, čo mi umožní
ukázať, že v rámci svojich biografií au pair popisujú obmedzujúcu
skúsenosť s platenými prácami v domácnosti ako emancipačnú
a prinášajúcu im slobodu a agency.

BLOK 1: ČAS A PENÍZE

Mgr. Michal Rádl
(Sociální a kulturní antropologie, UK FHS, radl.michael@email.cz)

Souvislost různého pojetí hodnoty při uzavírání zástavní půjčky s

finanční gramotností
V rámci terénního výzkumu pro disertační práci, jehož hlavním tématem
jsou projevy aktérství zákazníků při uzavírání zástavní půjčky v bazaru-
zastavárně, se souvislosti se zástavní půjčkou zabývám i otázkou různého
pojetí hodnoty. Dospěl jsem k závěru, že hodnota v daných podmínkách
zdaleka nemusí odrážet jen to, jak se dá finančně vyjádřit cena
zastavovaného předmětu a za kolik se dá v případě nevyzvednutí prodat.
Ukazuje se, že pojem hodnota se rozpadá přinejmenším do dvou rovin, z
nichž jedna se dá nahlížet jako ekonomická a druhá jako symbolická. V
případě ekonomického konceptu je sice hodnota zastaveného objektu
stanovena primárně s ohledem na jeho možnou prodejní cenu, ale v
konkrétních situacích se ukazuje, že s jistou znalostí kontextu se do jisté
míry bere v úvahu i to, jakou hodnotu představuje zastavovaný předmět pro
osobu, která jej nabízí jako záruku. Symbolické pojetí hodnoty pak souvisí s
tím, jaké důvody vypůjčovatel zvýznamňuje ve chvíli, kdy se rozhoduje
akceptovat poplatek za půjčku. Povaha těchto důvodů zdaleka není jen
ekonomická – v této souvislosti hrají důležitou roli takové pojmy jako
sebeúcta, prestiž, místo v sociální hierarchii, potvrzení společenského
postavení... atd. Symbolické pojetí hodnoty se může zdát nezaujatému
pozorovateli poměrně iracionální. Neznalost kontextu potom někdy
vyvolává představu, že finanční gramotnost těch, kteří si vypůjčují v
zastavárně za relativně nevýhodných podmínek, není valná. Takové nazírání
dané problematiky ovšem není komplexní, protože úplně přehlíží životní
podmínky a situaci vypůjčovatelů. Často pak vede k mylným závěrům a

může iniciovat i různá opatření institucionální povahy, která dotyčným
nepomáhají, ale spíše jim škodí. Z uvedeného vyplývá otázka, zda je běžně
používaný koncept finanční gramotnosti univerzálně aplikovatelný na
všechny vrstvy společnosti - nebo zda některé skupiny používají jinou verzi
finanční gramotnosti, přizpůsobenou podle svých vlastních životních
podmínek, která se od té mainstreamové liší?

Bc. Veronika Kotýnková
(Sociolgie, FSS, Masarykova Univerzita Brno, 439808@mail.muni.cz)

Motivační literatura o prokrastinaci a time-managementu: organizace
času a vytváření neoliberální osobnosti
Cílem této práce je zasadit motivační knihy o prokrastinaci a time-
managementu do vztahu k novým technologiím, organizaci času,
hospodářskému systému a produktivitě v České republice. Metodou
výzkumu je etnografická obsahová analýza. Tato práce vychází z teorií o
neoliberalismu, jakožto ekonomicko-politického systému. Vycházím z toho,
že proměna hospodářského systému vedla i k proměně osobnosti, jeho cílů,
morálky a zejména přístupu k práci. Tato proměna vedla ke zvýšení lidských
svobod, které však vedly ke snížení jistot. Vysoká životní úroveň začala
vytlačovat pomalý čas spolu s proměnou pracovní kultury, a tak
spoluvytváří tlak na organizaci času. Čas a rychlost produktivity se staly
technikou pro posuzování hodnoty práce a člověka. Tyto motivační knihy
tak kladou důraz na zvýšení produktivity a efektivity a pomáhají jedincům si
osvojit sebedisciplínu, sebe-rozvoj a „správné“ využití času za účelem
zvýšení produktivity. Jsou to nástroje sloužící k rozšíření a internalizaci
určitých technik a způsobů jednání, které lidem umožňují lepší orientaci v
neoliberální společnosti, čímž dochází k utváření neoliberálních subjektivit a
k utvoření nové narace.

BLOK 2: TĚLESNOST

Mgr. Jana Kadlecová
(Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Univerzita
Palackého v Olomouci, kadlejan@gmail.com)

Kulturní politika těla českých body-hackerů
Příspěvek bude věnován fenoménu body-hackingu, který je zasazen do
obecnějšího rámce problematiky kybertělesnosti, tj. symbolických a
yzických proměn lidského těla vlivem nových informačních a
biomedicínských technologií, které dávají vzniknout novým tělesným
formám a způsobům, jak o těle uvažujeme. Body-hacking je relativně nový
rend v tělesných modifikacích, který zahrnuje vývoj, produkci a užívání
nejrůznějších technologických implantátů mimo oblast oficiálního
zdravotnictví. Od 90. let, kdy se body-hacking poprvé reálně objevil jako
spíše ojedinělý druh extrémních modifikací, se vyvinul do relativně
bezpečné záležitosti dnes již dostupné komukoliv a získává na čím dál větší
popularitě, a to i v České republice. Prezentovány budou poznatky
vycházející jak z teoretické reflexe, tak z vlastního empirického výzkumu
provedeného mezi nositeli elektronických čipů. Bodyhackeři, jako
praktikující transhumanisté, představují novou politiku těla, která je výzvou
normativním principům pozdně moderní společnosti určujícím, jak je tělo
vnímáno, kontrolováno a upravováno. Dotýká se tedy také otázky, nakolik
můžeme svobodně nakládat se svým tělem. Způsob, jakým body-hackeři
reí¯€ektují vlastní tělesnost, především vÅ¡ak signalizuje posun ve vnímání
hranic mezi organickým a umělým, a problematizuje tak způsob, jakým je
tělo z pohledu západní vědy (a také v antropologii) tradičně nahlíženo a
studováno.

Mgr. Blanka Kissová
(Kulturní antropologie, Univerzita Palackého, Olomouc,

blanka.kissova688@gmail.com)

Svoboda rozhodnutí v sex-byznysu
Komu patří naše tělo a kdo smí rozhodovat o nakládání s ním? Kde v
tomto směru končí naše možnost svobodně určovat, čím pro nás naše tělo
je a k jakým účelům je budeme užívat, co je morálním, zdravým a
společensky zodpovědným přístupem či nakládáním a co už je patologií,
deviací, amorálností? Kde je ona hranice mezi tělem a pomyslnou duší a
existuje takováto hranice? Ani v dnešní společnosti není ukončena debata
na téma, na kolik žena může svobodně rozhodovat o svém těle v tom
nejširším slova smyslu. Nejen jako těle coby estetické schráně, ale také jako
o těle coby poskytovateli či zdroji. Ve svém příspěvku se chci zaměřit na
problematiku svobody rozhodnutí zapojit se do sex-byznysu a poskytovat
tak komerční sexuální služby a na úskalí různých přístupů k této
problematice.

BcA. Eva Lukešová
(Sochařství, soc. antropologie, genderová studia, Fakulta výtvarných umění
VUT a Masarykova univerzita, eva.lukesova@seznam.cz)

Atributy tělesnosti
Má diplomová práce s názvem Atributy tělesnosti je pokračováním mého
promýšlení tématu identity. Nyní k identitě přistupuji jako ke kategorii,
nikoli jako k identitě, která náleží konkrétnímu člověku. Pokládám si otázku,
jak se identita formuje v postmoderním, globalizovaném světě a jak se k ní
vztahuje tělesnost.
A protože mě zajímá proces utváření identity v globalizovaném světe,
obracím se k feministickém posthumanismu, který se odvrací od pojetí
identity založené na individualismu a „ (n)abízí nové modely lidské
subjektivity, které vycházejí z rozptýlené/kolektivní schopnosti poznávání, a
napojením jedince na tyto kolektivní systémy myšlení rozbourává hranice
individuálního subjektu.“ (Braidotti in Janečková 2017).
Promýšlení identity, která je nadindividuální, mě přivádí k představě o její
tělesnosti. V této mé představě vycházím z toho, že tělesné znaky (atributy)
nejsou v tomto globalizovaném světě vypovídající. Díky snadnému
cestování, díky technologiím, díky zničení heteronormativity, díky zničení
patriarchálního systému zanikly bariéry, které určovaly do značné míry naše
životy. Analytické skupiny jako gender, rasa, etnicita, věk a podobné již
nejsou omezující, limitující a nenesou ikonickou představu o tom, kým jsme.
Stereotypy na základě vzezření zanikly…
Braidotti, R. 2013. The Posthuman. Cambridge: Polity Press.

[10

BLOK 3: PROSTOR

Kristýna Minaříková
(Sociální antropologie, FSS, Masarykova Univerzita Brno,

krist.min@centrum.cz)

Narrative construction of Alevi identity and the process of othering
My presentation will be based on a pre-research that I have conducted for
purpose of my bachelor thesis and which can be used for following
ethnographic study. The main aim is to look at how Alevi identity in Turkey
is narratively constructed. The story-telling is a crucial aspect in our
nowadays world and the narrative approach can be particularly useful for
studying of identity, since there is a need not to limit answers of
respondents and that could be achieved by narrative, unstructured
interviews, which let much bigger space for a respondent than any other
type of an interview. Through re-telling our life experiences we generally
construct who we are and at the same time who we are not. Therefore the
role of others is very important during constructing of our identities. The
Turkish society is from religious point divided into two main cleavages –
the majority of Sunnis and the minority of Alevis. The process of othering
in Turkish case with a focus on Alevis is thus managed both by Sunnis who
define themselves against Alevis and vice versa. This study, which is based
on three narrative interviews with people who identify themselves as Alevis,
tries to depict how they construct their Alevi identity and what the role of
others and/or of the process of othering in it is.



Brožura Studentská Antropologická Konference (2)

PDF file: Brožura_Studentská-Antropologická-Konference (2).pdf