Studentská Antropologická Konference UŽ FINAL

Studentská Antropologická

Konference

#SAK

2017

19.května 2017

VI. ročník
Sociální antropologie, Katedra Sociologie,
Fakulta sociální studií, Masarykova Univerzita

Joštova 10, Brno

U32

Program:

10:00 – 11:30 ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA
Irena Kašparová, M. A., Ph. D.
Srí Lankou donaha aneb Autoetnografie v praxi

11:30 – 11:45 Coffee break

11:45 – 12:25 BLOK 1: Porozumění
11:45 – 12:05 Mgr. Renáta Svobodová
Emoce – klíč k porozumění společenských reakcí
na změnu klimatu?
12:05 – 12:25 Mgr. Karolína Drcmánková
Problém překladu a porozumění z pohledu

naturalismu

12:25 – 14:00 Oběd

14:00 – 15:00 BLOK 2: Migrace

14:00 – 14:20 BcA. Eva Lukešová

Já, imigrantka - umělecký projekt

14:20 – 14:40 Mgr. Štefan Ižák
Prezentácia migrácie z Blízkeho Východu a

Afriky v slovenských médiách
14:40 – 15:00 Mgr. Annamária Naddourová
Sýrčania v utečeneckom tábore na severe Grécka.

15:00 – 15:15 Coffee break

15:15 – 16:15 BLOK 3: Identita

15:15 – 15:35 Bc. Tomáš Paul

Ztělesnění Chen Tai Ji

15:35 – 15:55 Lucie Racková
YouTuberství jako novodobý sociální fenomén

15:55 – 16:15 Jakub Mácha
Evropská identita: Erasmus+, neformální

vzdělávání a neoliberální subjekt

16:15 – 16:30 ZÁVĚR KONFERENCE

Studentská antropologická konference
Touto konferencí chceme podpořit aktivní studenty ve
vědecké činnosti a umožnit jim diskutovat vlastní názory.
Chceme rovněž prezentovat práci Sociální antropologie
dalším příbuzným oborům a fakultám. Na tuto každoroční
konferenci vždy zveme významné hosty z oboru
antropologie, kteří zahajují konferenci vlastní odbornou

přednáškou

Anonymní Antropologové
Jsme neformální spolek anonymní antropologie. AA je
studentské seskupení, které svými aktivitami určuje teprve
to hlavní dění na našem oboru. V rámci našich aktivit
připravujeme kromě konference také integrační Újezd, což
je seznamovací víkend pro naše nové
antropology/antropoložky. Na konci každého roku je pak
potřeba ocenit (jak jinak) pilné a vysoké studijní nasazení.
Jedinečnou příležitostí je proto zavítat na „Antropologickou
vánoční besídku“. Besídka je totiž antropologická party -
koncert živé hudby. A samozřejmě v neposlední řadě
Antropočtvrtek. To je kavárenskybohémské posezení všech
anonymních antropologů každý první čtvrtek v měsíci. Zde
se dozvíte vždy aktuální dění.

ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA
Irena Kašparová, M. A., Ph. D.
(Vedoucí Sociální antropologie, FSS, Masarykova Univerzita)

Sri Lankou donaha - aneb autoetnografie v praxi
Terénní výzkum je jako iniciační rituál. Staré já v něm zahyne, nové se
zrodí. Po něm už nikdy nejsme stejní. Objevujeme v něm svoje
hlubiny, slabiny, lásky, emoce i bolesti a snažíme se jich oprostit,
abychom zůstali věrni ´objektivní´ vědě. Nakonec ale vždy zjistíme, že
to není možné. Nezbývá, než přiznat svoji nahotu. I ta ale může být
pro vědu nesmírně cenným poznáním, které přinese nové náhledy
nejen na vlastní já, ale i na společnosti, ve kterých se pohybujeme. V
této úvodní přednášce představí Irena Kašparová svoji terénní cestu
Sri Lankou, která vedla od srovnávací studie rasismu ve školství přes
muslimské školy a socialistické státní nemocnice až k reflexi postavení
bělošky, akademičky, ženy a matky v prostoru Jižní Asie a České

republiky

BLOK 1: Porozumění

BLOK 1: Porozumění

Mgr. Renáta Svobodová
(Humanitní environmentalistika, FSS, Masarykova Univerzita,

renata.svobod@gmail.com)

Emoce – klíč k porozumění společenských reakcí na změnu
klimatu?
Změna klimatu je globálním problémem nabitým emocemi. Ve svém
příspěvku shrnu, co lidé cítí tváří v tvář klimatické změně a jak tyto
emoce ústí do společenské apatie. Ačkoli se stále více kvantitativních
výzkumů věnuje faktorům ovlivňujícím postoje a chování vzhledem
ke klimatické změně, většina těchto výzkumů emoce opomíjí. Změna
klimatu přitom v lidech vyvolává škálu negativních emocí. Hlubší
vhled do této problematiky poskytují kvalitativní výzkumy. Například
Norgaard (2011) provedla etnografický výzkum v norském městečku
a zjistila, že změna klimatu v místních vyvolávala strach, bezmoc,
pocity viny a ohrožení jejich osobní i kolektivní identity. Přesto nebyla
klimatická změna tématem konverzací a lidé svým každodenním
mlčením vytvářeli atmosféru kolektivního popírání změny klimatu a
jejích dopadů. Emoce, které klimatická změna vzbuzuje, bývají
negativní, ohrožují náš sebeobraz i zavedený způsob života. Lidé
proto používají nejrůznější strategie, jak se před nimi ochránit
(Dodds, 2011; Hamilton & Kasser, 2011 ad.). Výsledkem těchto
obran je sice zmírnění emocí, avšak za cenu zlehčování či popírání
změny klimatu a z toho pramenící neaktivity a apatie (Weintrobe,
2013; Lertzman, 2015). K hlubšímu pochopení neaktivity
(kontrastující s aktivitou klimatických skeptiků) nám může pomoct
právě porozumění emocím a jejich projevům na společenské úrovni.

Mgr. Karolína Drcmánková
(Etnologie, FF Univerzita Karlova v Praze, drcmankova@gmail.com)

Problém překladu a porozumění z pohledu naturalismu
V rámci vědeckých disciplín jako kulturní antropologie, která byla
vždy spíše relativistická, bývá často zdůrazňováno, že existují různí
lidé, kteří jsou součástí různých, vzájemně nekompatibilních
epistemických systémů nebo pojmových schémat, nebo v radikálnější
podobě, že lidé, kteří žijí na jiných místech či hovoří jiným jazykem,
jsou součástí odlišných světů, které jsou vzájemně nesouměřitelné.
Hlavním cílem tohoto příspěvku je předložit argumenty proti
relativismu a ukázat problém překladu a porozumění z perspektivy
naturalismu (Quine, Davison, Rosenberg). Cílem je představit
naturalismus v antropologii a ukázat, jak za jeho pomoci docílit
lepšího porozumění a interpretaci, aniž bychom museli zastávat
relativistický přístup a zároveň se vyhnuli etnocentrismu. Poukážeme
na nedostatky interpretativních přístupů v souvislosti s problémem
překladu a porozumění. Jako korektiv správné interpretace nám
poslouží princip vstřícnosti, jež usnadňuje porozumění a lepší
intepretaci myšlenek druhých.

BLOK 2: Migrace

BcA. Eva Lukešová
(Sochařství, soc. antropologie, genderová studia, Fakulta výtvarných
umění VUT a Masarykova univerzita, eva.lukesova@seznam.cz)

Já, imigrantka - umělecký projekt
Budu prezentovat mou výtvarnou práci (video) s názvem Já,
imigrantka. Byla vytvořena v roce 2015, kdy byla dle agentury
MediaTenor právě migrace nejvíce medializovaným tématem. Z médií
jsem vnímala imigranty jako velkou masu anonymních lidí, jejichž
identitou je pouze role imigranta. Postrádala jsem informace o
individualitách s vlastní minulostí, zkušenostmi a motivacemi. A proti
této dehumanizaci, jsem se chtěla vymezit, a proto se ústředním
bodem mé práce stala metoda "vcítění se", jakožto způsob pochopení
situace migrantské krize. „ … Weber ukazuje, že můžeme porozumět
motivaci chování druhých lidí. Můžeme se vcítit do jejich jednání a
navíc můžeme ve svých představách znovu prožít jejich zkušenosti.
Velká část těchto empatických rekonstrukcí jednání ostatních lidí, jež
může zahrnovat i jednání historických aktérů, je zřejmá …“
(Whimster 2004:303). Já jsem tuto empatickou rekonstrukci
zhmotnila a to tak, že jsem vytvořila sochu sebe sama v dětském věku
a poté, co jsem se s ní identifikovala, jako s mým dětským já, jsem ji
začala měnit do podoby africké holčičky, ale stále jakožto mě, s
vlastními touhami, motivacemi a zkušenostmi. V představách jsem
umístila toto mé já do situací, které by mohly být součástí života
dětské imigrantky, abych dala konkrétní tvář a identitu jednomu ze z
medializované masy imigrantů.

Mgr. Štefan Ižák
(Etnológia, Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave,

stefan.izak@centrum.sk)

Prezentácia migrácie z Blízkeho Východu a Afriky v

slovenských médiách
Európska únia sa v súčasnosti potýka s mnohými výzvami. K tým
najväčším nepochybne patrí aj tzv. „migračná kríza“, ktorá rozpútala
emócie v štátoch, ktoré jej priamo čelia, alebo v nich žije mnoho
migrantov z Blízkeho Východu a Afriky. Avšak rozvírenie emócií
môžeme bádať aj v spoločnostiach, ktorých sa súčasná „migračná
kríza“ priamo dotkla len minimálne. K takýmto krajinám patrí aj
Slovenská republika, kde žije v prepočte na obyvateľa takmer
najmenej cudzincov v celej Európskej únií. Bez priamej skúsenosti s
migráciou sa tak sprostredkovateľmi informácií o migrácii stávajú
politici, mimovládne organizácie, či média, ktoré významným
spôsobom utvárajú jej obraz. Cieľom príspevku je teda analyzovať
aký obraz o súčasnej migrácii z Blízkeho Východu a Afriky do Európy
vytvárajú tradičné, ale aj stále aktívnejšie „alternatívne“ slovenské
média, ktoré v dnešnej technologicky vyspelej dobe dokážu rýchlym
spôsobom pomenúvať realitu a pomáhať svojou produkciou
formovať verejnú mienku. Z mediálnych výstupov si následne
vytvárame vlastnú mozaiku informácií o migrantoch a utečencoch, čo
sa môže odzrkadliť na našom správaní a na dôležitých politických
rozhodnutiach (nielen ohľadom migračnej politiky).Preto vnímam ako
veľmi dôležité skúmať informácie, ktoré sú v slovenskom mediálnom
prostredí k téme migrácie najdostupnejšie a vo veľkej miere formujú
naše predstavy o tomto fenoméne.

Mgr. Annamária Naddourová
(Etnológia, Univerzita sv. Cyrila a Metoda, Trnava,

annamaria.naddourova@gmail.com)

Mladí lidé v uprchlickém táboře Agia Varvara
V marci roku 2011 sa v Sýrii začala občianska vojna, ktorú vyvolala
vlna protestov proti vláde prezidenta Bašára Al-Asada a jedinej
vládnucej strany Baas. Zdanlivo mierumilovné protesty medzičasom
prerástli do bojov a dlhotrvajúceho násilia medzi armádou a
ozbrojenými protivládnymi skupinami. Sýrske národné bohatstvo,
infraštruktúra a inštitúcie boli takmer vymazané a tento šesťročný
konflikt má katastrofický dopad na ľudí, a najmä na mladú generáciu,
ktorá v snahe zachrániť si vlastný život odchádza do zahraničia. Na
konkretných príkladoch autorka poukazuje na dôsledky správania
mladých ľudí v gréckom utečeneckom tábore. Na základe niekoľko
mesačných skúseností autorka prináša autentický pohľad na aktuálnu
situáciu v utečeneckom tábore Agia Varvara na severe Grécka.

BLOK 3: Identita

Bc. Tomáš Paul
(Sociolgie, FSS, Masarykova Univerzita Brno)

Ztělesnění Chen Tai Ji
Příspěvek bude představením mého bakalářského projektu na
etnografický výzkum. Oblastí, na kterou se soustředím, je symbolický
a materiální prostor klubu tradičního čínského bojového umění –
Chen tai ji quan. Tai ji je založeno na představách o těle, které
pocházejí z čínské kosmologie a z filozofie taoismu. Brněnští tchaj-ti
cvičenci jsou konfrontováni s těmito představami, které aktivně
ztělesňují neustálým opakováním forem, stávají se „tělem kultury“.
Teoretickým rámcem této práce je teorie habitusu antropologa Pierra
Bourdieuho (1998) rozšířená výzkumem habitusu boxerů Loïca
Wacquanta (2004). Základním zkoumaným fenoménem je, jak
představy o našem těle ovlivňují percepci samotnou. Na základě prací
o ztělesněném vnímání George Lakoffa a Marka Johnsona (2003)
projekt otevírá debatu o míře svobody, kterou při tvoření naší tělesné
identity máme. V rámci předvýzkumu jsem analyzoval významy
jednotlivých pohybů formy „osmnácti pohybů“ stylu Chen.
Představovaný projekt si dává za cíl vytvoření metodologického a
metodického prvotního bodu, vstupu do terénu, ze kterého bude
možné pokračovat ve výzkumu pohybů, tvořících symbolickou
strukturu tchaj-ti těla, a jejich individuálních významů pro cvičence,
tedy jak ztělesňování odlišných konceptů těla ovlivňuje jejich
percepci.



Studentská Antropologická Konference UŽ FINAL

PDF file: Studentská-Antropologická-Konference_UŽ_FINAL.pdf