Postavení žen zaměstnaných v erotice a v běžném zaměstnání

POSTAVENÍ ŽEN V BĚŽNÉM ZAMĚSTNÁNÍ A V ZAMĚSTNÁNÍ
V EROTICKÉM PRIVÁTĚ NEBO NOČNÍM KLUBU
Toto srovnání vychází z našich zkušeností z terénu a z práv a povinností zaměstnanců a
zaměstnavatelů daných Zákoníkem práce pro rok 2018. Rozdíly mezi právy běžných
zaměstnanců a žen zaměstnaných v erotických privátech a nočních klubech jsou velmi
výrazné. I to je důvod, proč většina dnešních prostitutek odmítá platit daň z příjmů.
Většina z nich má pocit křivdy, protože mají výrazně méně práv než běžní zaměstnanci a více
než polovinu z nich vedly k prostituci sociální důvody, často způsobené selháním systému
(např. problematickým vymáháním výživného nebo chybějícími sociálním byty). To je vede
k přesvědčení, že stát, který selhal, by neměl od nich žádat, aby platily daň z příjmů. Před
případným zavedením daně z příjmů z práce v prostituci je potřeba tyto nerovnosti odstranit, a
to v zájmu motivace těchto žen a v zájmu sociální spravedlnosti.
1. V běžném zaměstnání má zaměstnavatel povinnost rovného zacházení se všemi
zaměstnanci, pokud jde například o pracovní podmínky nebo kariérní postup
v zaměstnání.
V prostitučním prostředí běžně dochází k šikaně prostitutek ze strany jiných prostitutek nebo
ze strany vedení podniku, například ve formě nevyplacení výdělku, odebírání zákazníků nebo
fyzického násilí.
2. Zaměstnanec má jasně danou výši mzdy nebo platu a jasně danou pracovní náplň.
Prostitutka nemá danou ani minimální mzdu a její náplň práce se může měnit libovolně podle
potřeb majitele podniku. Časté změny pracovní náplně a pracovních podmínek může majitel
podniku využívat k šikaně.
3. V běžném zaměstnání mají ženy nárok na mateřskou dovolenou a po jejím skončení
mají právo nastoupit zpět do původního zaměstnání.
Prostitutky nemají nárok na mateřskou dovolenou ani na návrat k původnímu zaměstnavateli.
Pokud chtějí po porodu zůstat s dítětem doma, musejí mít finanční rezervu, nebo si musejí
najít hlídání a nastoupit zpět do práce po šestinedělí. Nemají ale záruku, že jim bude majitel
podniku „držet místo“.
4. Jsou dány podmínky výpovědi z pracovního poměru, například to, že musí být pouze
písemnou formou, a podmínky, za jakých je výpověď neplatná.
Prostitutku je možné propustit kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu. Nemá nárok na výpovědní
lhůtu a majitel podniku jí může odmítnout vyplatit poslední výdělek.
5. Běžný zaměstnanec má danou pracovní dobu maximálně 40 hodin týdně, maximálně
12 hodin denně, jasně dané příplatky za práci v noci a za práci přesčas.
Prostitutky nemají zaručeno nic z toho. Mohou pracovat i 24 hodin nepřetržitě několik dnů po
sobě a nemít žádný výdělek.
6. Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, má povinnost
zajistit pro zaměstnance ochranné pomůcky.
U prostitutek je největším problémem to, že ochrana zdraví zaměstnance je pro majitele
podniku obtížně vymahatelná. Policie může být někdy laxní v případě napadení prostitutky ze
strany zákazníka a neřeší tyto případy důsledně. Některé erotické priváty a kluby mají
ochranku a někde nejsou ženy vůbec chráněny před násilím ze strany zákazníků. Ochranné
pomůcky, jako jsou například kondomy, si ženy většinou musejí hradit samy a podnik
neproplácí náklady na ně.
7. Zaměstnavatel platí za zaměstnance pojistné na sociální a zdravotní pojištění a zálohu
na daň z příjmů.
V prostituci majitel podniku zpravidla vůbec neřeší, jestli si prostitutky platí pojištění. Ty
k tomu často nepřistupují zodpovědně a hrozí jim exekuce způsobené neplacením zdravotního
pojištění. Kromě toho z důvodu neplacení sociálního pojištění nemají nárok na důchod.
8. V běžném zaměstnání má žena nárok na nemocenskou v případě pracovní
neschopnosti a v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě má nárok na mateřskou a
rodičovskou dovolenou.
Prostitutka nemá jako matka nárok na nic z toho. Musí mít finanční rezervu a nebo jít co
nejdříve znovu pracovat, například po šestinedělí nebo i dříve. Začít s prostitucí dříve než po
šestinedělí lékaři nedoporučují z důvodu snadnějšího přenosu infekcí během pohlavního
styku, ale prostitutky se k tomu často uchylují, aby se nedostaly do finančních potíží.
9. V běžném zaměstnání mají zaměstnanci nárok na placenou dovolenou v rozsahu
podle délky nepřetržitého pracovního poměru.
Prostitutka si může vzít v podniku dovolenou, ale ta je neplacená a žena nemá záruku, že bude
po návratu z dovolené přijata zpět do podniku.
10. Zaměstnavatel má povinnost převést těhotnou zaměstnankyni na jinou práci za
stejnou mzdu, pokud vykonávala práci, která podle lékařského posudku ohrožuje její
těhotenství.
Prostitutka, která pracuje v erotickém privátě nebo v nočním klubu, nemá právo být přeřazena
na jinou práci. Opět musí mít buď finanční rezervu a z práce odejít, nebo riskovat své zdraví a
pokračovat v práci prostitutky.
11. Zaměstnanec má nárok na odškodné v případě pracovního úrazu. V případě úmrtí
zaměstnance následkem pracovního úrazu mají pozůstalí nárok na odškodné.
V případě pracovního úrazu prostitutky, například násilné smrti, pohlavních chorob nebo
neplodnosti nemá nárok na žádné odškodné ani prostitutky, ani případní pozůstalí.


Postavení žen zaměstnaných v erotice a v běžném zaměstnání

PDF file: Postavení žen zaměstnaných v erotice a v běžném zaměstnání.pdf