DraGIF.com

easy and effective way to share PDF documents

Upload PDF and convert to GIF Gallery How DraGIF.com works Search jazyková verze: CZ

Solen med 201109 0006

Solen med 201109 0006
Address GIF preview for sharing:
https://dragif.com/pdf/auV7
Description:
Tlumeni bolestí
PDF file size:
119.38 kB


Free PDF file download:Free PDF file download: ./data/pdf/a/uV7.pdf
Download: Solen_med-20110…9-0006.pdf



» Free upload new PDF document to DraGIF.com and convert to animation «

Sample PDF documents converted to animated GIF





» Free upload new PDF document to DraGIF.com and convert to animation «





Transcript text content of a PDF document Solen_med-201109-0006.pdf:


370
Medicína pro praxi | 2011; 8(9) | www.medicinapropraxi.cz

Mezioborové přehledy

Úvod
Léčba bolesti v období těhotenství a laktace
je často nedostatečně řešena z důvodu obav
z teratogenity a fetotoxicity používaných anal-
getik a negativního vlivu na kojence.
Je třeba zdůraznit, že právě neléčená bo-
lest vede ke stresu a dyskomfortu těhotné že-
ny a nepříznivě zasahuje do průběhu gravidity.
V období laktace může bolestivé chování narušit
vztah matka – dítě a přispět i k předčasnému
ukončení kojení. Na rozdíl od ostatních oborů
je klinické zkoumání v porodnictví omezeno
z etických důvodů a užívání farmak se opírá čas-
to o malé soubory klinických studií a kazuistik.
Určitě k tomu přispívá i běžné odmítnutí sledo-vání samotnou budoucí matkou. Vždy se jedná
o rizikovou skupinu pacientů, kdy pochybení
lékaře může vést k nepříjemnému soudnímu
sporu a je nutné se řídit i právními podklady.
V každé vyspělé zemi jsou vypracované kate-
gorizace léků: FDA (tabulka 1) – Food and Drug
Administration – (USA), Rote Liste (Německo),
UKMiCentral (Velká Británie), ADEC (Australian
Evaluation Drug Comitte). V naší zemi je závazný
Souhrn údajů o přípravku (SPC).

Příčiny bolesti v graviditě

a během laktace
Léčba akutní bolesti během těhotenství
a laktace má nejrůznější příčiny: stomatologické
výkony, vertebrogenní algické syndromy, bolesti
hlavy, traumata, akutní chirurgické zákroky.
Neadekvátně tlumená akutní bolest vyvolává negativní stresovou odpověď v organizmu a díky
neuroplasticitě centrálního nervového systému
může přecházet do chronického stavu.
U chronické bolesti (neuropatická bolest, mi-
grény, stavy po operacích páteře, úrazech), kde je již
nastavená dlouhodobá terapie, je nutné zvážit rizi-
ka podávaných analgetik a případně léčbu upravit
tak, aby vyhovovala požadavkům na bezpečnost
z hlediska možného ovlivnění plodu a kojence.

Patogeneze bolesti

a obecný postup
Patofyziologické podklady akutní i chro-
nické bolesti jsou během gravidity stejné
jako u netěhotných pacientek. Důležité pro
správný výběr farmak je určení typu bolesti
(nociceptivní, neuropatická, smíšená, psycho-
genní, s účastí sympatiku) na základě pečlivě odebrané anamnézy. Při výběru analgetik
postupujeme dle intenzity bolesti a princi-
pu analgetického žebříčku WHO (tabulka 2).
V případech neuropatické bolesti, kdy analge-
ticky účinná jsou zejména adjuvantní analge-
tika, bývá výběr farmak omezený, a v těchto
případech je racionální konzultovat léčbu
s ambulancemi a centry pro léčbu bolesti.
Vždy je nutná psychická podpora pacientky,
hormonální změny mohou způsobit akutní
exacerbaci psychiatrických onemocnění.

Farmakologie

1. Perinatální farmakologie (1)
pro výběr vhodného analgetika je důležitá 
znalost údajů o přestupu látek placentou
a zralosti detoxikačních mechanizmů plodu
liposolubilní substance, ke kterým řadíme 
silně lipofilní opioidy (sufentanil, fentanyl) procházejí snadno přes placentu. Hydrofilní
opioidy (morfin, hydromorfon) přestupují
opožděně a objeví se v krvi plodu v menší

koncentraci
změny pH vnitřního prostředí během po-
rodu hrají významnou roli v přestupu léčiv.
Následkem respirační alkalózy při periporod-
ní hyperventilaci, z kyselého prostředí matky
Léčba bolesti během gravidity a laktace

MUDr. Pavlína Nosková
Centrum léčby bolesti KARIM VFN a 1. LF UK Praha
Léčba bolesti v období těhotenství a kojení přináší určitá omezení ve výběru analgetik. Důvodem je možné negativní ovlivnění plodu
během gravidity a kojence v období laktace. Článek přináší přehled analgetik a jejich možnost užití v tomto období podle současných
právních podkladů a dostupných klinických studií.Klíčová slova: perinatální farmakologie, milk plasma ratio, analgetika-antipyretika, nesteroidní antiflogistika, opioidy, adjuvantní
analgetika.

Pain during pregnancy and lactation
Treatment of pain during pregnancy and lactation brings certain limitation in terms of variety of analgetics.The reason is eventual nega-
tive impact on featus during pregnancy or infant later on. The article introduce an overview of possible use of analgetics in this period
with regard to legislation and results from clinical trials.
Key words: perinatal pharmacology, mik plasma ratio, analgetics-antipyretics, non-steroidal antiflogistics, opioids, adjuvant analgetics.
Med. praxi 2011; 8(9): 370–373Tabulka 1. Kategorizace léčiv pro užití v těhotenství podle FDAAKontrolované studie u žen neprokázaly riziko pro plod v 1. trimestru (a není známo riziko ani
v dalších trimestrech), poškození plodu se jeví jako nepravděpodobné.
BStudie na zvířatech neprokázaly riziko pro plod, ale nejsou kontrolované studie u těhotných žen
nebo studie na zvířatech ukázaly nepříznivý účinek, který nebyl potvrzen v kontrolovaných studiích
u žen v 1. trimestru (a není známo ani riziko v dalších trimestrech).
CStudie na zvířatech ukázaly nepříznivý účinek na plod (teratogenní nebo embryocidní nebo jiný)
a nejsou kontrolované studie u žen nebo studie na ženách i zvířatech nejsou dostupné. Lék smí být
podán jen tehdy, když potenciální prospěch převažuje nad potenciálním rizikem pro plod.
DExistuje pozitivní evidence fetálního rizika u člověka, ale prospěch těhotné ženy činí jeho užití
přijatelným i přes riziko pro plod (např. pokud je lék nutný v život zachraňujících situacích nebo
u vážných chorob, kde je bezpečnější lék neúčinný).
XStudie na zvířatech nebo lidech ukázaly fetální abnormality nebo jsou u člověka evidovány
zkušenosti fetálního rizika nebo obojí a užití léku nepřináší těhotné významný prospěch.
Lék je kontraindikován u žen, které jsou, nebo mohou být těhotné.

371
www.medicinapropraxi.cz | 2011; 8(9) | Medicína pro praxi

Mezioborové přehledy
přechází do plodu více kyselin, ze zásaditého

naopak více bází (opioidy)
vazba na proteiny má klinický význam zej-


ména u preeklampsie a eklampsie, kdy hy-
poproteinemie způsobuje zvýšený podíl
volného léčiva! Sufentanil má vysokou vazbu
na proteiny matky a nižší na proteiny plodu,
což u novorozence znamená prodloužený

biologický poločas
látky s molekulární hmotností do 600 D 
(daltonů) procházejí placentou, nad 1 000 D

neprocházejí
zralost placenty ovlivňuje difuzi farmak. 
Nejrychleji procházejí látky během 1. a 3.
trimestru, kdy je trofoblast ztenčen, ve 2.

trimestru je přestup nejpomalejší
ve fetálním období je jaterní enzymová aktivi-
ta o 50–70 % nižší než u dospělých. Po porodu
prudce stoupá (i tak výrazně prodloužený
poločas), až od 4. týdne postnatálně lze
předpokládat vyzrálé jaterní enzymy
renální funkce plodu jsou zralé až 7.–10. den 
po ukončení přestavby renální perfuze
nezralost hematoencefalické bariéry plodu


(není vyvinuté „těsné spojení“) až do 1 roku
života způsobuje významně zvýšenou citli-

vost k opioidům v tomto období
2. Farmakologie během laktace –

základní principy (2)
Analgetická terapie v poporodním období
a v době laktace je omezena přestupem látek do
kolostra a mateřského mléka. Farmaka mohou
mít negativní vliv na tvorbu mléka a nežádoucí
účinky na kojence. Odlišné chemické vlastnosti
kolostra a mateřského mléka jsou rozhodující
pro přestup léků:
kolostrum 1.–2. den, 50–190 ml/den: převaha 
proteinů, pH 7,4, snadný přestup látek kyselé
povahy (nesteroidní antirevmatika – NSA)
mateřské mléko od 3. dne, 400 ml/den: převaha 
tuků, pH 7,0, snadný přestup látek zásaditých

a liposolubilních (lipofilní opioidy)
míru přechodu léku do mateřského mléka


(MM) udává milk plasma ratio-M/P (poměr
koncentrací léku v mléce a plazmě matky)

Podle hodnoty M/P lze farmaka
rozdělit do tří skupin:
do 0,5 kyselé látky (málo přestupují do MM): 
nesteroidní antirevmatika, lokální anestetika
nad 0,7 zásadité látky (snadný přestup do 
MM): tricyklická antidepresiva, opioidy, para-

cetamol
nad 5,0 aktivní secernace do MM: H2 

blokátory
Složení mléka se v prvních dnech mění
a vzájemný poměr tuků a proteinů určuje pře-
stup analgetik, který je stále předmětem otázek
a potřeby dalších studií.

Farmakoterapie v těhotenství

(tabulka 3)

1. Analgetika – antipyretika

Paracetamol
Paracetamol (Paralen, Panadol, Perfalgan, Panadol
Novum) je považován za analgetikum první volby
během celého těhotenství. Analgeticky účinná dávka
je 750–1 000 mg, maximálně 4 g/den. Při dodržení
doporučených dávek je vyloučena hepatotoxicita. Ta
přichází v úvahu pouze při stavech s nízkými hladina-
mi glutationu, jako jsou těžká kachexie u anorexie, he-
patitida C, cirhóza jater a při úmyslném předávkování
matkou. V tomto případě je indikováno antidotum
acetylcystein, který prochází také placentou a pů-
sobí jako antidotum i pro plod (3, 4). Injekční forma
(Perfalgan) se používá ke krátkodobé léčbě středně
silných bolestí po chirurgických výkonech. Podává se
v intravenózní infuzi po dobu 15 minut. Účinek nastu-
puje během 10 – 20 minut s délkou trvání 4–6 hodin.
Na základě randomizovaných studií bylo zjištěno, že
1 g Perfalganu je ekvianalgetický 10 mg morfinu.
Nepodává se v případech těžkého HELLP
syndromu (hemolysis, elevated liver enzymes,
low platelets), ale tento stav by měl vést vždy
k hospitalizaci a následnému ukončení těho-
tenství. Z kombinovaných přípravků se ke krát-
kodobé léčbě bolesti v graviditě doporučuje
pouze směs paracetamolu s kodeinem (Korylan,
Ultracod, Talvosilen), tramadolem (Zaldiar) a ko-
feinem (Paralen extra, Panadol extra).
V poslední době se v literatuře objevují infor-
mace o možné souvislosti pravidelného užívání
vyšších dávek paracetamolu během gravidity
a častějšímu výskytu astma bronchiale u malých
dětí (5, 6, 7). Na potvrzení této skutečnosti je však
zapotřebí dalšího zkoumání.

Metamizol

Metamizol (Novalgin), je považován za
analgetikum druhé volby (8), ale pro své riziko
vzniku vzácné, ale velmi silné anafylaktoidní
reakce je třeba zvážit jeho podání. Opatrnosti
je nutno u astma bronchiale, analgetického ast-
matu, atopických pacientek a u polyvalentních
alergiček. Z důvodu slabého vlivu na cyklooxy-
genázu 2 (COX 2) je kontraindikován ve třetím
trimestru stejně jako nesteroidní antiflogistika.
Léčivo podáváme 1 – 2 tbl á 500 mg po 4–6
hodinách nebo intravenózně 1 amp (1000 mg)
po 6 hodinách (kapat ve 100 ml fyziologického
roztoku 20 min.).

2. Nesteroidní antifl ogistika (NSA)
Farmakologický účinek všech léků této sku-
piny představuje inhibice cyklooxygenáz (COX).
Ty se podílejí na udržení homeostázy organizmu
a mají význam při zánětlivých stavech.
COX 1 – konstituční má ochranný vliv na
trombocyty, ledviny, žaludek a umožňuje tvorbu
tromboxanu (agregace trombocytů, vazokon-
strikce). COX 2 – indukovatelná při zánětu, se
podílí na syntéze prostacyklinu (antiagregace
trombocytů, vazodilatace). Během těhotenství
je ovlivnění cyklooxygenázy, nežádoucí zejména
ve třetím trimestru z následujících důvodů:
inhibice prostaglandinů tlumí nastupující 

porod
Tabulka 3. Analgetika v těhotenstvíAnalgetikum 1. trimestr 2. trimestr 3. trimestr

Paracetamol ANO ANO ANO

Metamizol ANO ANO NE
Kyselina acetylsalicylová ANO malé dávky ANO malé dávky NE

Klasická NSA NE ANO NE

Preferenční NSA + koxiby NE NE NE
Opioidy ANO krátkodobě ANO krátkodobě ANO krátkodobě
Tabulka 2. Analgetický žebříček WHO

III. stupeň – silná bolest
II. stupeň – středně silná bolestSilné opioidy (morfin, fenta-
nyl, sufentanil, remifentanil, pi-ritramid, pethidin, butorfanol,
nalbufin, I. stupeň - mírná bo-lest pentazocin, buprenorfin) + / - neopioidní analgetikum

I. stupeň – mírná bolest
Slabé opioidy (tramadol, dihydrokodein, kodein)
+ neopioidní analgetikumNeopioidní analgetikum

Analgetika – antipyretika

Nesteroidní antirevmatika
+/- koanalgetika (antiepileptika, antidepresiva, myorelaxancia) a pomocná léčiva

372
Medicína pro praxi | 2011; 8(9) | www.medicinapropraxi.cz

Mezioborové přehledy
vliv cyklooxygenáz na funkci trombox-
anu a prostacyklinu vede k předčasnému

uzávěru ductus arteriosus
dochází k renálnímu selhání plodu a vzniku



oligohydramnionu
CAVE: Proto jsou všechna NSA ve třetím
trimestru a během porodu kontraindikována!
Pokud je jejich podávání nevyhnutelné, dopo-
ručují se pravidelné kontroly ductus arteriosus
Dopplerovým ultrazvukovým vyšetřením.
Specifické COX 1 inhibitory – kyselina ace-
tylsalicylová (ASA) je používána jako analgetikum,
antipyretikum a antitrombotikum. Její pravidel-
né užívání během těhotenství je dnes omezeno
pouze na nízké dávky 75–300 mg/den, jako pro-
fylaxe trombóz u preeklampsie, dále prevence
potratu u antifosfolipidového syndromu a lupus
erythematodes. ASA je lipofilní a snadno prochází
přes placentu. Vysoké dávky užívané v prvním
trimestru zvyšují riziko vzniko gastroschisis a de-
fektů trávicí trubice. Podávání ve třetím trimestru
je kontraindikováno (působení na COX, vliv na
trombocyty), neboť dochází ke zvýšení rizika kr-
vácení během porodu u matky a u novorozenců
byl zjištěn vyšší výskyt krvácení do mozku.
Užití klasických NSA (COX1/COX2 ekvi-
potentní inhibitory) během prvního trimest-
ru těhotenství je stále předmětem studií. Dvě
registrované studie (9, 10) zaznamenaly vyšší
výskyt defektů srdečního septa, další studie tyto
výsledky vyloučily (11). K jednoznačným závě-
rům je třeba dalšího výzkumu. Bezpečné užití
této lékové skupiny se zatím omezuje pouze
na druhý trimestr. Velmi přijatelný bezpečnostní
profil má ibuprofen a diklofenak pro svůj krátký
biologický poločas v doporučených denních
dávkách: diklofenak 150 mg/den, ibuprofen
1 600 mg/den.
Preferenční COX2 inhibitory (nimesulid, me-
loxicam) a koxiby (parekoxib, celekoxib, etoriko-
xib) nejsou doporučovány během těhotenství
pro nedostatek informací.

3. Opioidy
Užití opioidů se vztahuje ke střední a silné bo-
lesti nezvládnutelné neopioidními analgetiky nebo
je podáváme během nezbytných chirurgických zá-
kroků a k následné pooperační analgezii. Opioidy
jsou silně lipofilní a procházejí placentou. Obecně
lze považovat krátkodobé (5–7 dní) podávání těch-
to léků za bezpečné během celého těhotenství.
Je třeba matku sledovat z hlediska tolerance léku
a vyhnout se nežádoucím účinkům, zejména při
parenterálním podání: bradykardie, dechová de-
prese, hypotenze, snížená motilita žaludku s ná-
sledným nebezpečím aspirační pneumonie. Při
dlouhodobém podávání se vystavujeme riziku
vzniku syndromu z odnětí u matky i u novorozen-
ce. Pokud je nutné pro nově vzniklé silné bolesti
zavést terapii opioidy nebo není možné ji přerušit
u chronické bolesti, je vždy důležitý individuální
multidisciplinární přístup, který zahrnuje spolupráci
anesteziologa (algeziologa), porodníka a neona-
tologa. Porod je vhodné směřovat na pracoviště
s neonatologickým oddělením.

4. Adjuvantní léčiva (koanalgetika)
Adjuvantní léčiva zasahují do dalších mecha-
nizmů přenosu bolesti a působí tak na systémy,
které dosavadní léčbou nebyly ovlivněny. Blokují
napěťově řízené sodíkové kanály, kalciové kanály,
NMDA receptory a zasahují do serotoninergního
a noradrenergního systému. V praxi se použí-
vají při léčbě neuropatické a smíšené bolesti.
Během těhotenství se můžeme setkat s touto
problematikou u stavů, jako jsou akutní výsev
herpes zoster, traumata periferních nervů, úži-
nové syndromy, diabetická polyneuropatie, kra-
niální neuralgie nebo sclerosis multiplex. Podle
doporučení Evropské federace neurologických
společností (EFNS) jsou léky první volby anti-
konvulziva (gabapentin, pregabalin) a tricyklická
antidepresiva (amitriptylin). U postherpetické
neuralgie se uplatňují také lokální anestetika
(lidocain, mesocain gel), která jsou pro matku
a plod v doporučovaných dávkách bezpečná.
Přehled užití koanalgetik během těhotenství
ukazuje tabulka 4.

5. Antimigrenika, terapie migrény
Migréna je častým bolestivým stavem, ze-
jména u žen ve fertilním věku. Z hlediska pato-
fyziologie migrény jsou známy vztahy mezi
jejím výskytem a hladinou estrogenů. Během
gravidity je největší výskyt v období první-
ho trimestru. Ve druhém a třetím trimestru se
u 60–70 % žen potíže zlepší a další ataky migré-
ny se objevují až v období poporodním (10).
Z analgetik lze použít při výskytu migrény
u těhotné ženy (13):
paracetamol, i kombinace s kofeinem 

a kodeinem

ibuprofen ve druhém trimestru


z triptanů je doporučován pouze sumatrip-
tan (Imigran, Cinie, Sumigra, Rosemig) 50 –
100 mg při záchvatu (výhodná intranazální

forma)
při nauzee a zvracení je vhodná hydratační


terapie krystaloidy a analgetická infuze (tab-
ulka 4). Jako prevenci při častém výskytu
záchvatů migrény lze užívat bezpečně be-
tablokátory (metoprolol 50 mg/den) a ami-
triptylin (do 150 mg/den). Absolutní indikací
této profylaxe jsou více než čtyři migrenózní
záchvaty za měsíc nebo stavy s těžkým
průběhem obtížně zvládnutelným triptany

Farmakoterapie během laktace

(tabulka 5)
Při výběru analgetik během kojení dáváme
přednost látkám s krátkým biologickým poloča-
sem. Žena užívající léky s poločasem do 2 hod,
může užít lék ihned po kojení a většina léku při
příštím kojení už není v těle přítomna.
Obecně se doporučuje 3 hodiny po podání
farmaka nekojit, mléko odstříknout a zlikvidovat.
Pokračovat v kojení za další 3 hodiny.
V případě podávání léku kontraindikova-
ného je nutné přerušit kojení na 24–72 hod
v závislosti na vlastnostech látky – liposolubilita,
biologický poločas, M/P.

1. Analgetika – antipyretika, NSA

Za bezpečná jsou považována parace-
tamol a ibuprofen. Ibuprofen jako jediný ze
skupiny NSA pro svůj krátký biologický poločas
(1,5–2 hod).
Tabulka 4. Adjuvantní léčiva v těhotenstvíFarmaka Podávání v těhotenství
Antikonvulziva Pregabalin – NE, nedostatek informací, Gabapentin – pouze pokud případný přínos
pro pacientku převýší možné riziko pro plod v případě těžké neuropatie
+ kyselina listová v 1. trimestru (prevence VVV)
Antidepresiva (AD) Amitriptylin – ANO 50-150 mg/den, Duloxetin – NE, nedostatek informací
Venlafaxin – ANO, SSRI: citalopram – ANO, fluoxetin do 20. týdne ANO 1- 2 týdny
před porodem všechna AD doporučeno EX, pokud je to možné
Myorelaxancia Baclofen - NE p.o., ANO pouze intratekálně, Tetrazepam, tolperison,
mefenoxalon – NE, Diazepam do 10 mg /den ANO
Klonidin lék 2. volby, nedostatek informací
Antimigrenika Sumatriptan ANO, nejvíce zkušeností, různé lékové formy infuze při záchvatu: FR
250 ml + hydrocortizon 100 mg + 10 ml 10% Mg SO4 + metoklopramid (KI 1. trimestr)
+ současně Perfalgan 1000 mg nebo Novalgin i.v. (KI 3. tr)
profylaxe: metoprolol 50 mg/den, amitriptylin do 150 mg/den

373
www.medicinapropraxi.cz | 2011; 8(9) | Medicína pro praxi

Mezioborové přehledy

2. Opioidní analgetika
Jednotlivé dávky (single doses) opioidů jsou
vylučovány do mateřského mléka pouze v ma-
lém množství. U opakovaného podávání však
dochází ke kumulaci farmaka a je třeba kojení
přerušit na 24 hodin od poslední dávky! Velmi
citlivou skupinou jsou především nedonošenci
a novorozenci do stáří čtyř týdnů. Až do jednoho
roku života hraje důležitou roli nezralost hema-
toencefalické bariéry, a proto i starší kojenci jsou
velmi citliví na opioidy!
U sufentanilu nejsou informace o přestupu
do mateřského mléka. Fentanyl přestupuje do
mléka a hrozí nebezpečí kumulace. V případě
hydrofilního morfinu přechází do mateřského
mléka méně než 1 % podané látky.
V poslední době se objevily případy úmrtí ko-
jenců v souvislosti s užíváním kodeinu v období
laktace (14). Kodein s paracetamolem je součástí
kombinovaných analgetik (Korylan, Ultracod,
Panadol ultra, Tylenol, Talvosilen), která jsou dle
American Academy of Pediatrics kompatibilní
s kojením. V populaci se vyskytuje skupina oby-
vatel, u kterých je genetická vada CYP P 450 2D6
a UGT 2B7 (označují se jako „ultrarapid metabo-
lizers, výskyt v populaci 1–29 %). Tato porucha
je zodpovědná za zvýšené množství morfinu
vzniklého metabolizmem kodeinu. Kojenec je
následně vystaven toxickým dávkám morfinu
a riziku život ohrožujícího dechového útlumu se
somnolencí. Při podezření na tyto případy je nut-
né stanovit hladinu morfinu v krvi matky, kojence
(bezpečná hodnota: 10–12 ng/ml) a v mléce.
FDA doporučuje matkám při užívání kodeinu
(2007) kontrolu kojence každé 2–3 hodiny a při
známkách zvýšené spavosti, obtížného kojení,
dechových obtíží ihned kontaktovat lékaře.
Zdá se, že je racionální vyhnout se užívání
kodeinu v tomto období.

3. Adjuvantní léčiva
Adjuvantní léčiva mají stejné indikace po-
dání jako v období těhotenství.
Přehled a možnost užití analgetik během
laktace udává tabulka 6.

Závěr
Léčba bolesti během těhotenství a laktace
je nejen možná, ale především nutná. Vždy je
třeba analgetikum ověřit z hlediska bezpečnosti
podávání pomocí dostupných zdrojů informací
a v souladu s právními podklady. Do budoucna je
třeba dalšího klinického zkoumání účinku analge-
tik na plod a kojence, ale vzhledem k charakteru
skupiny pacientů to bude cesta ještě dlouhá.

Odkazy (15)
České stránky:

www.sukl.cz



www.safebryo.cz

www.farmakologie.net

www.pace.cz/doc/7.pdf

www.porodnice.cz
Zahraniční stránky:

www.fda.gov



www.motherisk.com

www.safefetus.com

www.rote-liste.de

www.perinatology.com

www.ukmi.nhs.uk

www.bbges.de

Literatura
1. Pařízek A, a kol. Porodnická anestézie a analgézie. Praha:
Grada Publishing, 2002: 257–291, 368–372.
2. Suchopár J. Léky v těhotenství. Praha: Panax, 2000.
3. Kršiak M. Injekční forma paracetamolu; Farmakoterapie
2006; 3: 246–247.
4. Kršiak M. Farmakoterapie bolestí zad. Bolest 2007; 10(1): 14.
5. Beasley, et al. Association between paracetamol use in in-
fancy and childhood, and risk of asthma, rhinoconjunctivitis,
and eczema in children aged 6–7 years: analysis from Phase
Three of the ISAAC programme 2008; 372(20): 1039–104.
6. Shaheen SO, et al. Paracetamol use in pregnancy and whe-
ezing in early childhood. Thorax 2002; 57: 958–963.
7. Garcia–Marcos L, et al. Is the Eff ect of Prenatal Paracetamol
Expozure on Wheezing in Preschool Children Modifi ed by Ast-
ma in th Mother?; Allergy and Immunollogy 2009; 149(1).
8. Larsen R, et al. Anestezie Praha: Grada Publishing, 2004:
925–997.
9. Ofori B, et al. Risk of congenital anomalies in pregnant users
of non-steroidal anti- infl ammatory drugs: a nested case-control
study; Birth Defects Research (Part B), 2006; Wiley-Liss, Inc.
10. Ericson A, Källén AJ. Nonsteroidal anti-infl ammatory drugs in
early pregnancy Reproductive Toxicology 2001; 15(4): 371–375.
11. Cleves MA, et al. Maternal use of acetaminophen and
nonsteroidal anti-infl ammatory drugs (NSAIDs), and muscu-
lar ventricular septal defects; Birth Defects Research (Part A),
2004; Published 2004; Wiley-Liss, Inc.
12. Silberstein SD. Migraine Pathophysiology and its Clinical
Implications Cephalalgia November 2004; 24: 2–7.
13. Klempíř J. Metodické doporučení CLB KARIM VFN léčby
migrény během těhotenství a laktace 2010.
14. Madadi P, Koren G, Cairns J, et al. Safety of codein during
breastfeeding; Canadian Family Physician 2007; 53(1): 33–35.
15. Popelíková H. Léky v těhotenství a laktaci užívané v ane-
stézii.Metodické doporučení KARIM VFN 2008.
16. Chestnut DH. Obstetric Anesthesia, third edition, Else-
vier Mosby 2004.
17. Rokyta R, Kršiak M, Kozák J. Bolest. Praha: Tigis, 2006; 454.
18. Schaefer Ch, Peters P, Milller RK. Drugs during pregnancy
and lactation, Elsevier 2007; 28–49, 623–635.
19. Doležal T, Hakl M, Kozák J, Kršiak J, Lejčko J, Skála B, Sláma
O, Ševčík P, Vorlíček J. Metodické pokyny pro farmakoterapii
akutní a chronické nenádorové bolesti SSLB update 2009.
20. Pavelka K, Veselá M. Bolest u revmatických onemocnění.
Bolest 2000; (Suppl 1): 96.
21. Málek J, Ševčík P, a kol. Léčba pooperační bolesti. 2. do-
plněné vydání. Mladá fronta 2011: 115–116.

Článek přijat redakcí: 9. 6. 2011
Článek přijat k publikaci: 30. 6. 2011
Tabulka 5. Analgetika v období laktaceAnalgetikum Podávání během laktace

Paracetamol ANO, lék 1. volby

Metamizol KI
Kyselina acetylsalicylová pouze jako antiagregancium 100-300 mg/den, vyšší dávky nad 1000 mg KI

Klasická NSA
Ibuprofen ANO, NSA 1. volby, 800-1600 mg/den není detekce v mateřském
mléce, žádné nežádoucí účinky na dítě (Towsend 1984, Ito 1993)
Diklofenak - ANO, krátkodobě do 150 mg/den

KI – piroxicam, naproxen, ketoprofen
Preferenční NSA + koxiby KI, není dostatek informací

Opioidy
pouze krátkodobě , bezpečné “single-dose“, návyk, dechová deprese,
somolence a zácpa u kojence, 1. volba – alfentanil, remifentanil, morfin,
nalbufin, CAVE kodein (genetické změny cytochromu P4502D6)
Tabulka 6. Adjuvantní léčiva v období laktaceFarmaka Podávání během laktace
Antikonvulziva Pregabalin – nejsou informace, KI, Gabapentin – pouze v případech pokud přínos
jednoznačně převýší rizika za zvýšené monitorace kojence
Antidepresiva Amitriptylin – ANO, do 150 mg /den, Duloxetin – NE, nedostatek informací,

SSRI – citalopram ANO do 20 mg/den
Myorelaxancia Tetrazepam, tolperison, mefenoxalon – NE, Diazepam do 10 mg /den ANO krátkodobě

Klonidin ANO za zvýšené opatrnosti
Antimigrenika Triptany ANO s dodržením intervalu vynechání kojení: 8 hod – sumatriptan, eletriptan,
zolmitriptan, rizatriptan, 24 hod – naratriptan, frovatriptan, almotriptan
Profylaxe: metoprolol 50 mg/den,amitriptylin do 150 mg/den

MUDr. Pavlína Nosková
Centrum léčby bolesti KARIM VFN a 1. LF UK Praha

U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2

pavlina.noskova@vfn.cz


Solen med 201109 0006

PDF file: Solen_med-201109-0006.pdf



© 2019 PERPETUM
info@dragif.com

DraGIF.com - easy and effective way to share PDF on Facebook


language version:   language version: EN  jazyková verze: CZ


Příroda.czBejvavalo.czoriginální samolepky na stěnuplastikové modely