2009 004 Proč otázka web

BRNO – KOUNICOVA 18. 1. 2009
PROČ? – KPROČ? – K ČEMU?ČEMU?Starozákonní kontext otázky, která míří spíš k záměru než příčinám

1. čtení:Žalm 10
Text kázání: Job 7, 16-21 (Žalm 43, 1-5)
Doplňkové texty:Ř 8, 26-31 / Jr 29, 11-14
1. NAVÁZÁNÍ NA MINULOU NEDĚLI1. NAVÁZÁNÍ NA MINULOU NEDĚLI
Četba kázání minulé neděle mne natolik zaujala inspirovala, že jsem se rozhodl i dnešní
neděli věnovat otázce stejné otázce: „PROČ?“
Nakolik se my lidé často zabýváme především tím „co se stalo (co se děje)“, Pán
Bůh hledí více na to, odkud se bere to, co se stalo (se děje). Ne že by snad vůbec nezáleželo
na výsledcích, ale pro Pán Boha jsou důležitější motivy. Všechny naše postoje a činy
vyrůstají z vnitřních hnutí – motivů.
Pán Bůh se ptá nás lidí otázku „PROČ?“. Ptá na to, co nás vedlo k činu. I dobrý čin
totiž může mít špatné motivy a může být v Božích očích zcela znehodnocen.
Spolu s bratrem Petrem Rausem jsme byli minulou neděli pozváni k sestupu z roviny
skutků (kdy nás zajímá především: „Co se stalo?“) na rovinu motivů – na očím skrytou
rovinu hlubiny duše člověka (tady nás zajímá především „PROČ?“).
Na této rovině se začíná odehrávat to, co ve vnějších projevech pojmenováváme jako
morálku (etiku). Etika, která nevyrůstá ze srdce, které bylo přemoženo nějakým jiným
motivem – láskou, pravdou a nejlépe obojím – je povrchní etikou. Křesťanská etika vždy
začíná u srdce člověka, které je konfrontováno s Boží láskou. Ta pak nalézá odezvu ve
zbožnosti a etice (zároveň). Křesťanská etika bez zbožnosti není možná.
Jistě by bylo zajímavé nyní ohledávat obecné základy etiky naší společnosti, které
nevyrůstají z křesťanství (či váry obecně). Z čeho rostou? Jde v dnešní morálce o srdce a
motivy? Anebo je morálka čistě účelová záležitost, jejímž předmětem je přežití lidstva?
Jsou to jistě zajímavé otázky, ale jimi se nechci zabývat.
Chtěl bych navázat na již posledně nastíněnou otázku „PROČ?“ a trochu rozšířit její
rozměr tak, jak nám ho rozšiřuje především hebrejské pojetí této otázky.
2. STAROZÁKONNÍ „PROČ?“2. STAROZÁKONNÍ „PROČ?“
Za tím, co v našem českém jazyce překládáme slovem „PROČ“, se skrývají v zásadě dvě
hebrejská slova. Každé z nich má jiný rozměr.
TO PRVNÍTO PRVNÍ (hebr: MADUAMADUA) - a méně časté – je proč, kterým se ptáme po příčině
věcí. Je to „PROČ?“, kterým se snažíme přijít na kloub věci. Je to do značné míry vědecké
„PROČ?“, které se ohlíží do minulosti a hledá příčinné souvislosti. Otázkou je, jak se co
2009_004 Proč - otázka - web.doc Písně: strana 1
stalo, jak je to možné. Příkladem může být Mojžíš, který když u Orébu vidí keř, který hoří
ale není ohněm stráven, si říká: "Zajdu se podívat na ten veliký úkaz, proč keř neshoří." (Ex
3, 3). Myslím, že tam, kde v českém jazyce máme otázku „PROČ?“, rozumíme jí přirozeně
právě v tomto smyslu.
Hebrejština však má i JINÉ SLOVOJINÉ SLOVO, které překládáme jako „PROČ?“„PROČ?“
(LÁMÁ)(LÁMÁ). Doslova bychom jej museli překládat jako „K ČEMU?“„K ČEMU?“ Touto otázkou se
neptáme po příčině, neohlížíme se do minulosti, ale díváme se dopředu. Ptáme se po
záměru – k čemu daná situace může být. Co určitým skutkem člověk zamýšlel, čeho chtěl
dosáhnout. Toto proč je tvořivé a dívá se do budoucnosti. Výskyt tohoto „PROČ? – K
ČEMU?“ je minimálně dvojnásobný oproti otázce po příčině.
Nakolik nám je v těžších životních situacích blízké hledání příčin, a proto se ptáme
„PROČ?“, myslím, že bychom v sobě měli rozvíjet cit a odvahu ptát se „PROČ?“ ve
smyslu „K ČEMU“?
S vědomím toho, že SZ více používá „PROČ?“ ve smyslu „K ČEMU?“, se nyní
můžeme podívat na některé příklady. Budou dvojsměrné. Tak, jak bylo pověděno již
minulou neděli, takto se ptá Pán Bůh nás lidí. Přidám k tomu ovšem ještě i druhý rozměr,
protože tuto otázku klademe my lidé Pánu Bohu.
3. PÁN BŮH SE PTÁ „K ČEMU?“3. PÁN BŮH SE PTÁ „K ČEMU?“
Když Pán Bůh klade nám lidem otázku „PROČ?“, není to proto, že by nevěděl. Jen chce,
abychom si to dobře uvědomili i my sami. Neptá se „PROČ?“ jenom proto, aby nás
upozornil na příčiny toho, jak a co jsme vykonali. On se ptá i po záměrech – co jsme chtěli
daným postojem či činem dosáhnout. Ptá se na to, o co nám šlo.
Pod tíhou takto myšlené otázky najednou zjišťujeme, že naše jednání bylo impulzivní
a nebyl v něm žádný záměr, prostě jsme na něho nepomysleli (viz Hagar utíkající od své
paní Sáry). Anebo zjistíme, že sice záměr byl, ale jeho uskutečnění se mělo udát jinou
cestou. A jistě je možno nalézt i špatný záměr.
Takto se ptal Pán Bůh Kaina poté, co nepřijal jeho oběť a Kain vzplanul hněvem: „I
řekl Hospodin Kainovi: "Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář?“ (Gn 4, 6).
Kain slyšel v Boží otázce, co svým hněvem získá? Chtěl snad hněvem získat Boží přízeň a
vydupat si hněvem přejetí oběti? To je absurdní. Jestli si chtěl získat Boží přízeň, pak měl
konat dobro: „Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro?“ (Gn 4, 7). Kdyby Kain hledal, co
bylo příčinou jeho hněvu, pak by musel upřímně povědět, že ho Pán Bůh nazlobil. To byla
příčina jeho hněvu. Kdyby se ovšem ptal, proč Pán Bůh jeho oběť nepřijal, k čemu ho to má
vést, jaký v tom byl záměr, pak by si musel buď odpovědět, že Pán Bůh si s ním hraje nebo
je chyba v něm samotném a je potřeba něco změnit.
Kainův hněv proti Pánu Bohu se obrátil proti bratrovi. Kain si nepřipustil Boží
otázku „PROČ?“. Vražda bratra byla s největší pravděpodobností impulzivním jednáním
bez přemýšlení o tom, co mu to přinese či vlastně nepřinese. Nepřineslo mu to ani
upokojení duše ani Boží přízeň.
2009_004 Proč - otázka - web.doc Písně: strana 2
Na dalších místech SZ čteme o tom, že se Pán Bůh ptá: „Duch Boží vyzbrojil
Zekarjáše, syna kněze Jójady. Postavil se proti lidu a řekl jim: "Toto praví Bůh: Proč
přestupujete Hospodinovy příkazy? Nepotkáte se se zdarem. Poněvadž jste opustili
Hospodina, opustí on vás." (2 Pa 24, 20) – Pán Bůh se ptá: Co tím sledujete, jaký je Váš
záměr, když přestupujete má přikázání? Chcete takto získat dobro, pokoj, blahobyt?
Když Pán Bůh klade otázky nám lidem, neptá se jenom na to, co je příčinou našeho
jednání, ptá se také na záměry – co tím sledujeme. K čemu to má být a vést. Co chceme
získat?
Na rovině našeho srdce se pak odehrává boj o to, jak na takové otázky odpovíme.
Čím upřímnější odpověď dáme, tím více zjistíme, jak Boží otázka „PROČ?“ může být
uzdravující.
4. LIDÉ SE PTAJÍ PÁN BOHA „K ČEMU?“4. LIDÉ SE PTAJÍ PÁN BOHA „K ČEMU?“
Podívejme se nyní opačný směr otázky „PROČ?“. Byli to totiž i lidé všech dob –
biblickými počínaje, kdo kladli tuto otázku Pánu Bohu. Velice často jsou tyto otázky
otázkami ne po příčinách Božího jednání či nejednání, ale po záměrech: „Proč – k čemu,

Pane Bože?“
Objeví-li se v našem srdci a v našich ústech otázka „PROČ?“ směřovaná k Pánu
Bohu, pak se povětšinou jedná o palčivý a bolestivý výkřik duše. Výkřik, který se snaží
porozumět a vyrovnat s nějakou těžkou situací. Ptáme se po Božích činech či motivech,
protože je nechápeme stejně, jako Pán Bůh nechápe ty naše.
Proč se vlastně ptáme „PROČ?“. Někdy si to ani nemusíme přesně uvědomit. Je to
docela přirozený způsob vypořádávání se životními okolnostmi. Hledáme-li příčinu, pak je
potřeba vědět, že její nalezení bývá někdy dosti těžké (pokud je vůbec možné). A i když ji
nakonec nalezneme, je výsledkem hořkost, obviňování viníka (ať už jsme jím sami anebo
druzí). Odpověď na otázku „PROČ?“ po příčině nepřináší to, co očekáváme, totiž
upokojení duše.
Připustíme-li si ve zvláštních či v těžkých situacích otázku „PROČ?“
s nasměrováním „K ČEMU“, pak se díváme kupředu s jistým očekáváním. Směřujeme-li ji
směrem k Pánu Bohu, pak to může být otázka bolestivá, ale přece očekávající: Jaký je
v tom všem záměr?
Právě takové otázky klade Pánu Bohu Job:
Jób 3:11 Proč jsem nezemřel hned v lůně, nezahynul, sotvaže jsem vyšel ze života
matky? – Job se pod tíhou okolností vlastně ptá, proč vůbec žije? Jaký to má smysl?
Jób 7:20 Zhřešil-li jsem, co mám podle tebe dělat, hlídači lidí? Proč sis mě vzal za
terč, až jsem se stal břemenem sám sobě? – K čemu to je, že sis mne vzal, Pane Bože na
mušku? Job tomu nerozumí, ale ptá se upřímně a na dobrém místě.
Jób 13:24 Proč skrýváš svou tvář a pokládáš mě za svého nepřítele?
2009_004 Proč - otázka - web.doc Písně: strana 3
V knize Žalmů nalézáme také tyto otázky:
Žalmy 10:1 Hospodine, proč jen stojíš v dáli, v dobách soužení se skrýváš?
Žalmy 22:2 Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Daleko spása má, ač o pomoc
volám.
Žalmy 43:2 Tys přece moje záštita, Bože. Proč zanevřel jsi na mě, proč stále chodit
mám zármutkem sklíčen v sevření nepřítele? 3 Sešli své světlo a svoji věrnost; ty ať mě
vedou, ty ať mě přivedou k tvé svaté hoře, k příbytku tvému, 4 a já tam přistoupím k
božímu oltáři, k Bohu, zdroji své jásavé radosti, a hrou na citaru ti budu vzdávat chválu,
Bože, můj Bože!
Jak Pán Bůh na naše palčivé otázky odpovídal a odpovídá? Tato otázka může být
vlastně špatně položenou otázkou, protože Pánu Bohu nejde o to, abychom znali odpověď,
ale nalezli pokoj. Upokojení, to je Boží odpověď na otázku „PROČ?“, kterou mu klademe
my lidé.
Jobovi se nedostalo z Boží strany vysvětlení toho, že za jeho utrpením byla zkouška
– nebeská sázka. A přece se mu dostalo upokojení, že nakonec řekne: „Jen z doslechu o
tobě jsem slýchal, teď však jsem tě spatřil vlastním okem. 6 Proto odvolávám a lituji všeho
v prachu a popelu." (Jb 42, 5-6).
Když kladli žalmisté své otázky Pánu Bohu ani oni nedostali přímé faktické
odpovědi, a přece u nich nalézáme zvláštní upokojení a uklidnění.
Proč? Jak je to možné? Co přineslo a přináší pokoj do duše rozbouřené otázkou
„PROČ?“? Odpověď je docela jednoduchá. Když se my lidé ptáme, Pán Bůh se zjevuje
jako ten, kdo je s námi. On se ukáže, a v tu chvíli jsou všechny naše otázky bezpředmětné.
Odpověď je totiž v Bohu, který je- který je s námi a vedle nás, skrze ducha svatého
dokonce v nás. Biblickým svědkům právě toto stačilo.
Boží odpovědí na naše otázky je Emmanuel – Bůh s námi. Je-li on s námi – ten, který
se nám zjevuje v Písmu i v životě, pak víme, že víme známe odpověď na otázku „PROČ?“
ve smyslu „K ČEMU?“: Boží záměrem pro nás i celé lidstvo dobro. A tomu nezabrání ani
jakékoli zlo na tomto světě.

ZÁVĚRZÁVĚR
Jeremjáš 29:11 Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok
Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.
12 Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším. 13 Budete mě
hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. 14 Dám se vám
nalézt, je výrok Hospodinův, a změním váš úděl, shromáždím vás ze všech pronárodů a ze
všech míst, kam jsem vás vyhnal, je výrok Hospodinův, a přivedu vás zpět na místo, odkud
jsem vás přestěhoval."
Římanům 8:28 Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo
jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. 29 Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby
2009_004 Proč - otázka - web.doc Písně: strana 4
přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími; 30 které předem
určil, ty také povolal; které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také uvedl
do své slávy. 31 Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?
Římanům 8:38 Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani
přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, 39 ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v
celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu
(od Božích dobrých záměrů s námi a pro nás).

PĚVECKÝ SBORPĚVECKÝ SBOR
2009_004 Proč - otázka - web.doc Písně: strana 5


2009 004 Proč otázka web

PDF file: 2009_004 Proč - otázka - web.pdf

Proč? - K čemu?