Základní informace o osvojení (adopci)

Věduna Bubleová, Alena Vávrová, Filip Vyskočil, Pavla Pokorná

Základní informace

o osvojení (adopci)

Středisko náhradní rodinné péče, o. s.

Praha 2013

Tato publikace byla vydána v rámci projektu „Náhradní rodina + dítě + odborník jako
partneři“ (Metodické centrum pro NRP), který byl podpořen Nadací Sirius z grantového řízení
programu: preventivní programy a systematická řešení. Více informací o projektu a dalších
publikacích naleznete na www.nahradnirodina.cz.

Základní informace o osvojení (adopci)
© PhDr. Věduna Bubleová, Alena Vávrová, Mgr. Filip Vyskočil, Mgr. Pavla Pokorná
© Středisko náhradní rodinné péče, o. s., Praha 2013

Druhé přepracované vydání

Vydalo Středisko náhradní rodinné péče, o. s.

Jelení 91, 118 00 Praha 1

www.nahradnirodina.cz

info@nahradnirodina.cz

jako svou 3. publikaci

Recenze: doc. PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D.
Odborná garantka: PhDr. Věduna Bubleová

Odborný metodik: Mgr. Petr Vrzáček

Jazyková korektura: Zuzana Straková

Obálka, sazba: Radek Hlavsa

ISBN 978-80-87455-18-0

Obsah

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

I. Právní aspekty osvojení (adopce) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
1. Osvojení neboli adopce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
2. Podmínky, které musí splňovat osvojitel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
3. Podmínky pro osvojení dítěte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
4. Formy osvojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
5. Anonymita osvojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10
6. Svěření dítěte do osvojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11

II. Psychologická hlediska osvojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
1. Fenomén osvojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
2. Jsou rodiče bez dětí… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12
3. … a jsou děti bez rodičů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
4. Vytvořit rodinu chce dobrou vůli a kuráž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
5. Příroda, či výchova? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16
6. Příchod dítěte do rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
7. Specifické projevy dětí přicházejících do osvojení
a doporučení pro budoucí osvojitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
8. Nejste na to sami, máte nás . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

III. Zprostředkování osvojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
1. Podání žádosti o zprostředkování osvojení a posuzování žadatelů
obecním úřadem obce s rozšířenou působností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
2. Posuzování žadatelů o zprostředkování osvojení krajským úřadem . . . . 23
3. Období očekávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
4. Výběr osvojitelské rodiny pro konkrétní dítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26
5. Navazování kontaktu s dítětem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27
6. Péče budoucího osvojitele (předadopční péče) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
7. Mezinárodní osvojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Příloha 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
Desatero pro náhradní rodiče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33
Příloha 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
Doporučená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36
Příloha 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
Seznam obcí s rozšířenou působností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
Příloha 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
VZOR − Žádost o zařazení do evidence žadatelů vhodných
stát se osvojiteli/pěstouny/pěstouny na přechodnou dobu . . . . . . . . . .40

PŘEDMLUVA

Motto:
„DĚTI POTŘEBUJÍ ŽÍT V RODINĚ.“

Vážení přátelé,
je stále mnoho dětí, které z různých důvodů nemohou žít ve své vlastní rodině. Na druhé
straně je mnoho párů nebo jednotlivců, kteří chtějí dítě do rodiny přijmout. Někdy se spolu
tyto dva životní osudy spojí a vznikne nová rodina.
Následující text je již druhým přepracovaným vydáním a jsou v něm zahrnuty změny, které
v oblasti náhradní rodinné péče přinesla novela zákon a sociálně-právní ochraně dětí
(1.1.2013). Publikace je určena těm, kteří chtějí přijmout dítě do osvojení (adopce)
se zaměřením na tzv. zprostředkované osvojení. Více informací o tzv. nezprostředkovaném
nebo také přímém osvojení stejně tak jako celý soubor základních informací o systému
náhradní rodinné péče najdete v publikaci „Základní informace o náhradní rodinné péči“.
Tyto publikace jsou součástí výstupů projektu „Náhradní rodina + dítě + odborník jako
partneři“ (Metodické centrum pro náhradní rodinnou péči), který podpořila Nadace Sirius.
Velice si této podpory vážíme a Nadaci Sirius upřímně děkujeme. Více informací
o publikacích Střediska NRP najdete na www.nahradnirodina.cz.
Společně se zastavíme u jednotlivých etap, kterými musí každý osvojitel projít. Představíme
Vám proces zprostředkování osvojení a pokusíme se Vám také více přiblížit některé
momenty na této cestě, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost.
Chceme Vám být nápomocni k porozumění osudů a minulosti dětí, které do osvojení
nejčastěji přicházejí. Vysvětlíme Vám zdánlivě složité právnické i psychologické termíny
a často nejasné postupy v současné praxi. Pokusíme se Vám předat naši zkušenost s tím,
že osvojení neboli adopce není pouhou náhradou rodiny, ale její plnohodnotnou
alternativou.
Přáli bychom si, aby se pro Vás tento text stal užitečným průvodcem při Vaší cestě za dítětem
a k vytvoření nové rodiny.

Vše dobré a šťastnou cestu za autorský kolektiv přeje

Věduna Bubleová

I. PRÁVNÍ ASPEKTY OSVOJENÍ (ADOPCE)
„Adopce se v mnohých ohledech liší od narození vlastního dítěte a přitom s sebou obojí nese
stejnou radost, trápení i problémy. Vyznat se v tom, co je stejné a co jiné a uvést to do
rovnováhy, je pro každého velmi náročný úkol, který má zásadní význam pro zdravý vývoj

dítěte.“
Caroline Archerová, Dítě v náhradní rodině, 2001

1. Osvojení neboli adopce

Nejprve je třeba zmínit, že pojem osvojení a adopce jedno jsou. Jedná se o synonymum.
V našich právních předpisech se setkáme pouze s pojmem českým, tedy s pojmem osvojení.

Institut osvojení je upraven v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině. Procesem vyřizování žádostí,
posuzováním žadatelů o zprostředkování osvojení se zabývá zákon č. 359/1999 Sb.,
o sociálně-právní ochraně dětí, naposledy významně novelizovaný od 1. 1. 2013. Soudy
postupují při svěřování dětí do osvojení podle občanského soudního řádu.

Osvojení je jedním z institutů náhradní rodinné péče
Nemůže-li dítě vyrůstat ve své původní rodině, má právo, aby mu byla zajištěna výchova
náhradní. Podle zákona o rodině i podle mezinárodních smluv, kterými je naše republika
vázána, má při hledání řešení osudu takového dítěte vždy prvořadé místo náhradní rodinná
péče, která je jednou z forem náhradní výchovy a měla by mít vždy přednost před výchovou
ústavní.

Náhradní rodinná péče je forma péče o dítě, které je vychováváno jinými než biologickými
rodiči v prostředí, jež se nejvíce podobá životu v přirozené rodině.

Pro dítě, které se ocitne mimo vlastní rodinu, je vždy žádoucí, aby změna prostředí byla
pro ně co nejšetrnější. Nejprve se proto hledá rodina v okruhu jeho příbuzných či okruhu
osob dítěti blízkých. Teprve druhou volbou bývá zprostředkování náhradní rodinné péče
z okruhu prověřených zájemců o náhradní rodinnou péči vedených v evidenci krajského
úřadu.

Osvojení je nejvyšší formou náhradní rodinné péče v tom smyslu, že dítě získává v rodině
stejné postavení jako biologické dítě, včetně příbuzenských vztahů s rodinou osvojitele.
Smyslem osvojení je, aby dítě získalo stabilní, bezpečné rodinné zázemí, které je ochrání
a bude milovat jako vlastní dítě se všemi právy a povinnostmi biologických rodičů.
O potřebných předpokladech nových rodičů, procesu a jednotlivých fázích zprostředkování
budeme hovořit dále.

Definice osvojení podle zákona o rodině
Při osvojení přijímají manželé či jednotlivci za vlastní opuštěné dítě a mají k němu stejná
práva i povinnosti, jako by byli jeho rodiči. Osvojením vzniká nový právní i rodinný vztah,
neboť mezi osvojeným dítětem a osvojitelem vzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči
a dětmi. Veškerá vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou
osvojením zanikají. Do knihy narození – matriky se na základě pravomocného rozhodnutí
soudu osvojení zapíše osvojitel, případně osvojitelé.

2. Podmínky, které musí splňovat osvojitel

Osvojiteli se mohou stát pouze zletilé fyzické osoby, které způsobem svého života zaručují,
že osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti. Osvojitelem nemůže být ten, kdo nemá
způsobilost k právním úkonům.

Podle zákona o rodině by měl být mezi osvojitelem a osvojencem přiměřený věkový rozdíl,
zákon však věkové hranice pevně nestanovuje. V praxi se setkáváme s názory odborníků, že
by věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem neměl být nižší než 25 let a neměl by být
vyšší než 40 let. Záleží však na individuálních dispozicích každého jedince, na jejich fyzické
a duševní kondici i schopnostech. Tyto schopnosti jsou pak posuzovány ve fázi
zprostředkování. V každém případě by osvojitel měl být dostatečně zralý, aby byl schopen
o dítě pečovat a zajistit jeho řádnou výchovu, všestranný zdravotní, psychický i sociální vývoj.

Podle ustálené soudní praxe není možné osvojení v pokolení přímém a osvojení
sourozencem.

Osvojit dítě tedy nemůže např. jeho babička ani jeho zletilá sestra, avšak teta či strýc mohou
dítě osvojit. Je však vždy na individuálním posouzení soudu, zda by v daném případě bylo
osvojení ku prospěchu dítěte.

Společně mohou dítě osvojit jen manželé. Chce-li však dítě osvojit jen jeden z manželů (nikoli
tedy jako společné dítě), musí mít souhlas druhého manžela. Tohoto souhlasu není
zapotřebí, pokud druhý manžel nemá způsobilost k právním úkonům nebo pokud by
opatření takového souhlasu bylo spojeno s překážkou těžko překonatelnou.

V případě soužití druha a družky může dítě osvojit jen jeden z nich.

Pro vyloučení pochybností ještě uvádíme, že osvojitelem se může stát i ten, kdo:

• žije sám;

• žije ve vztahu bez uzavření manželství;

• může mít vlastní děti;

• má vlastní děti;

• má další děti přijaté do náhradní rodinné péče;

• je ve středním věku a má přiměřené představy o věku dítěte, které chce do péče přijmout;

• má zdravotní problémy, ale jeho zdravotní stav má dobrou prognózu a nijak neomezuje
jeho pečovatelské a výchovné schopnosti.

3. Podmínky pro osvojení dítěte

Osvojit lze podle stávající právní úpravy jen nezletilé dítě, a to jen v případě, že je osvojení
k jeho prospěchu.

Dítě lze osvojit:

a) Se souhlasem rodičů dítěte

Souhlas rodičů, kteří jsou zákonnými zástupci dítěte, může být dán buď ve vztahu
ke konkrétním žadatelům o osvojení (adresný souhlas), nebo předem bez vztahu k určitým
osvojitelům (blanketový souhlas). Souhlas může být dán rodičem v obou případech nejdříve
šest týdnů po narození dítěte.

Adresný souhlas lze odvolat do nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení.

Blanketový souhlas předem musí být dán osobně přítomným rodičem písemně před soudem
nebo před obecním úřadem obce s rozšířenou působností, na jehož území se rodič právě
zdržuje. Tento souhlas je možné ze strany rodičů odvolat pouze do nabytí právní moci
rozhodnutí o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů.

Souhlas s osvojením lze udělit až po uplynutí šesti týdnů od narození dítěte. Jedná se
o právní úpravu, jejímž zájmem je ochrana zájmu dítěte. Souhlas může být udělen
až po tzv. šestinedělí, tedy období, kdy může být rozhodování matky ovlivněno
nevyrovnaností po porodu.

K osvojení je třeba souhlasu rodiče dítěte, i když je sám nezletilým dítětem.

b) Se souhlasem jiného zákonného zástupce než rodiče

• jestliže rodiče dítěte zemřeli;

• pokud rodiče pozbyli na základě soudního rozhodnutí způsobilosti k právním úkonům

v plném rozsahu;

• pokud soud zbavil rodiče dítěte rodičovské zodpovědnosti. Takové rozhodnutí je velmi
závažným zásahem do práv a povinností rodičů, soudy k němu přistupují většinou

v případech, kdy rodiče závažným způsobem zanedbávají jeho výchovu, dítě je týrané,
zneužívané, rodiče si vůči němu neplní řádně své povinnosti apod.

Zákon o rodině současně upravuje nutnost souhlasu osvojovaného dítěte za podmínky, že
dítě je schopno posoudit dosah osvojení a nebude tím zmařen účel osvojení.

c) Bez souhlasu rodičů dítěte

Podle zákona o rodině není třeba k osvojení souhlasu rodiče, který zjevně nemá o dítě zájem:

Ze zákona je stanovena domněnka, že nezájem rodiče o dítě je zjevný, trvá-li alespoň
3 měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu. Jestliže ze strany rodiče dochází
k porušování jeho povinností, ale pokud toto porušování není považováno za hrubé, je
stanovena povinnost příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí poučit rodiče
o možných důsledcích porušování jeho povinností. V případě rozhodování o nezájmu rodiče
musí od tohoto poučení uplynout nejméně 3 měsíce. Povinnost poučení neplatí v případě, že
se rodič stal pro orgán sociálně-právní ochrany nedosažitelným (odstěhoval se bez udání
adresy apod.).

Ustanovení o nezájmu se vztahují i na nezletilého rodiče.

O zjištění, že rodič nemá o dítě zájem, rozhoduje soud v samostatném řízení, jehož je rodič
účastníkem. Toto řízení se zahajuje na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako
opatrovníka dítěte, popřípadě na návrh rodiče dítěte. Soud rozhoduje podle stavu ke dni
podání návrhu. K zájmu rodiče projevenému po podání návrhu se nepřihlíží.

Řízení o osvojení může být zahájeno až poté, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu
o tom, že není třeba souhlasu rodičů s osvojením.

4. Formy osvojení

Náš právní řád rozlišuje dva typy osvojení − osvojení a osvojení nezrušitelné, mezi kterými
jsou následující rozdíly:

a) Osvojení

Tímto typem osvojení lze dítě osvojit bez ohledu na věk, tj. ihned po uplynutí tříměsíční péče
budoucího osvojitele, v případě novorozenců tedy již ve třech měsících. Tento typ osvojení
lze zrušit – avšak pouze na návrh osvojence nebo osvojitele, a to pouze ze závažných důvodů.
Zrušením osvojení vznikají znovu vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho
původní rodinou. Osvojenec nabývá opět svého dřívějšího příjmení.

b) Osvojení nezrušitelné

Nezrušitelným osvojením lze osvojit jen dítě starší jednoho roku. Nezrušitelně lze po roce
věku osvojit i dítě, které bylo předtím osvojeno osvojením podle bodu a), a to až do dovršení
jeho zletilosti. V praxi jsou novorozenci poměrně často osvojováni nejprve zrušitelně
a po dosažení jednoho roku věku nezrušitelně.

U obou typů osvojení jsou osvojitelé (osvojitel) v matrice i v rodném listě dítěte uvedeni
místo původních rodičů. Pokud dítě nezrušitelně osvojí osamělá osoba, je z matriky
i z rodného listu vypuštěn zápis o druhém rodiči dítěte (používá se termín „neuveden“).
V matrice zápis o původních rodičích vždy zůstává v poznámce. Zletilé osvojené dítě má
právo do matriky nahlédnout.

5. Anonymita osvojení

V České republice má na rozdíl od západních zemí anonymita osvojení velkou tradici.
V současné době se u nás většina osvojení stále realizuje tak, že rodiče nejsou účastníky
řízení o osvojení a totožnost osvojitelů jim není známa. V případě, že rodiče nejsou účastníky
řízení, lze hovořit o anonymním osvojení.

Dle občanského soudního řádu nejsou rodiče osvojovaného dítěte účastníky řízení o osvojení
tehdy, jestliže:

jsou zbaveni rodičovské odpovědnosti;

byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, popřípadě byli v této způsobilosti

omezeni;

dali souhlas k osvojení bez vztahu k určitým osvojitelům;

soud pravomocně rozhodl, že k osvojení dítěte není třeba jejich souhlasu.

Je nesporné, že v řadě případů je anonymita osvojení v zájmu dítěte, zejména pokud by
hrozilo nebezpečí, že rodiče budou do výchovy dítěte nevhodně zasahovat nebo vydírat či
napadat osvojitele. Právní úprava platná dnem 1. 1. 2013 stanovuje minimální tříměsíční
lhůtu jako dostatečně dlouhou dobu k projevení opravdového zájmu rodiče o dítě. Spolu
s novou úpravou dalších souvisejících institutů (pěstounská péče na přechodnou dobu atd.)
by mělo docházet ke zrychlování celého řízení a také postupnému utlumení ústavní výchovy.

Častým problémem v současné praxi je získání souhlasu k osvojení bez vztahu k určitým
osvojitelům po uplynutí šesti týdnů od narození dítěte. Matka je již často někde na jiném
místě a tento pro dítě velmi důležitý úkon z různých důvodů neudělá. Její souhlas přitom
může přijmout ten obecní úřad obce s rozšířenou působností, na jehož území se zdržuje. Je
proto třeba instruovat matky v porodnicích tak, že jim bude předán seznam obcí s rozšířenou
působností a kontakty na ně a bude jim vysvětleno, že tímto úkonem dítěti v jeho životě
pomohou a také to, že osvojením dítěte jim zanikne vyživovací povinnost k dítěti spolu
s dalšími povinnostmi vyplývajícími z rodičovské zodpovědnosti.



Základní informace o osvojení (adopci)

PDF file: http://www.nahradnirodina.cz/files/File/zakladni_informace/Zakladni_informace_o_osvojeni_10_2013.pdf